Zdraví

Minerály a stopové látky v těle: jód

Autor: (jds)

Obrázek

Stopový prvek jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy. Tato žláza zase významně prostřednictvím buněčného metabolismu ovlivňuje celou naší vitalitu. Funguje-li řádně, chutná nám jídlo, máme dobrou náladu a dokážeme mít i potěšení ze sexu. Prvek, jehož jméno se odvozuje od řeckého slova pro modrofialovou barvu jeho krystalů, je v lidském těle prostě nepostradatelný k mnoha příjemným věcem.

Jód je základním stavebním prvkem hormonů trijodthyroninu a thyroxynu produkovaných štítnou žlázou, které regulují rychlost buněčného metabolismu v tkáních. Má také vliv na funkci slinivkových enzymů na trávení tuků. V období nitroděložního vývoje plodu a v prvním roce života dítěte se podílí na vývoji mozku. A plných 30 z 50 mg jódu obsažených v lidském těle je ve štítné žláze.

Pokud má lidská štítná žláza nedostatek jódu ke stavbě svých hormonů dochází okamžitě k jejím poruchám, vytváří se pověstná struma, následkem čehož je ohrožen veškerý metabolismus buněčných tkání. V případě kritického nedostatku tohoto stopového prvku dochází ke snížení činnosti štítné žlázy, což vede až k poruchám růstu, kožním defektům, neschopnosti soustředění, depresím a celkovému vyčerpání a únavě. Někdy ovšem dochází k opačnému extrému - hyperfunkci štítné žlázy projevující se nadměrnou sekrecí těchto hormonů. Příčinou mohou být genetické poruchy či autoimunitní Basedowova nemoc a jejich léčení je mnohem obtížnější, než u nedostatečné činnosti. Tam zpravidla stačí zvýšit příjem jódu.

2011-09-13.salt.big.jpgPotřebný příjem jódu se pohybuje v mikrogramech za den. Děti do jednoho roku, u nichž se jód ve zvýšené míře podílí i na vývoji centrální nervové soustavy, by měly přijímat mezi 40 až 100 mikrogramy jódu, přičemž jód se kojeným dětem dostává prostřednictvím mateřského mléka, a tak by kojící matky (podobně jako předtím v těhotenství) měly zvýšit svůj vlastní příjem jódu až na 250 μg. Běžnému dospělému člověku přitom stačí necelé 2 μg na kilogram váhy těla, tedy někde mezi 100 a 180 mikrogramy. U běžné stravy ani potravinových doplňků by nemělo dojít k předávkování jódem, pouze při větším a nekontrolovaném užívání léků s vyšším obsahem jódu nebo vnitřním užití desinfekčních prostředků by mohlo dojít k otravě. Ta se projeví kožním akné, poruchami trávení, kopřivkou a zánětem spojivek. V takovém případě vyhledáme lékaře.

Jak si dodat dostatek jódu?

Vynikajícím zdrojem jódu v potravě jsou mořské ryby, ústřice, krabi, ale také některé druhy zeleniny, žampiony, sýry, vejce a mléko. Deset dekagramů mořských ryb, humrů či mušlí zpravidla obsahuje 70 až 150 mikrogramů jódu, a tak porce běžných darů moře dokáže pokrýt potřebu jódu na několik dnů. Obzvláště pokud se ještě při přípravě jídla použije jodidovaná sůl. Té by k běžné denní spotřebě stačilo i bez dalších zdrojů jódu asi 5 až 10 gramů. Mléko obsahuje kolem 11 μg na 1dcl, sýr pak má asi 40 μg jódu na 10 dkg. Vejce, pórek, brokolice, mrkev či špenát pak zpravidla v každých 10 dekagramech obsahuje kolem 10 μg jódu.

2011-09-13.fish1.big.jpg

Jód z potravy se v lidské trávicí soustavě vstřebává velmi dobře, téměř stoprocentně. Jeho příjem mohou negativně ovlivnit snad jen dusitany znečišťující pitnou vodu. Při přípravě potravin je také zapotřebí počítat s tím, že vařením část jódu přechází z potraviny do vývaru. Při malém, nebo žádném příjmu mořských ryb a živočichů, je důležité používat k vaření jodidovanou sůl. Pokud ani to není ze zdravotních důvodů možné, je možné si vypomoci umělými jodidovými tabletami, případně některými výrobky z mořských řas.


Foto: Yucel Tellici, Luca Baroncini, Ramon Gonzalez

Publikováno: 13.9.2011, 16:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA