Zdraví

Jinan dvoulaločný: strom moudrosti a dlouhověkosti

Autor: Jaroslava MALINOVÁ

Obrázek

Jinan dvoulaločný, či chcete-li latinsky Ginkgo biloba L., jak ho známe dnes, se vyskytoval již před dvěma sty miliony let, v geologickém období jura. Je vysoce pravděpodobné, že jeho semeny se živili i dinosauři. Dnes jsou jeho léčivé schopnosti doslova zlatým dolem pro farmaceutický průmysl.

Gingko biloba je jediným reprezentantem čeledi jinanovitých. Nepatří do ní žádné další druhy, jen kultivary vyšlechtěné pro účely pěstitelů. Za místo jeho původního výskytu je považována Čína, kde se po tisíciletí těšil velké úctě. Údajně tam rostou jinany, které vyklíčily ještě před naším letopočtem, stáří nejstaršího z nich se odhaduje na 3500 let. Japonská poselstva s tributy pro čínský dvůr přivezla zpět na ostrovy spolu s buddhismem právě ginkgo, které se stalo nedílnou součástí japonského zahradního umění. Včetně bonsají. Často se sázel v okolí chrámů a dalších posvátných míst.

Právě v Japonsku jinan poprvé popsal německý botanik Engelbert Kaempfer (1651-1716) v knize Amoenitatum exoticarum (1712). Nejstarší evropský strom byl vysazen v Utrecht Botanical Garden roku 1762. Některé prameny hovoří o roce 1730. V roce 1784 vysadil William Hamilton první ginkgo v USA. V Čechách poprvé vysazen v roce 1809 na zámku Hluboš. K nejstarším patří také stromy na Mendelově náměstí v Brně. Není jich mnoho, proto se u nás dodnes jedná o chráněný druh.

2011-08-26.jinan-goethe.jpg

Tento list východního stromu
svěřeného mé zahradě
tajemství odhaluje tomu,
kdo přemýšlí o každé záhadě.

Představuje on bytost jednu,
jež sebe rozdělila
či jsou to dvě, rozhodnuvše se v nedohlednu
stát hvězdou, jež by zazářila?

Odpověď hledav já,
našel jsem smysl pravý:
což mysl nerozpozná tvá
v mém zpěvu, že jeden jsem i dva?

Zdroj: internet

Německý básník J. W. Goethe si jinan zasadil na své zahradě již roku 1790. Mimochodem, víte, že Goethe Museum v Düsseldorfu vlastní originální rukopis jeho básně o jinanu dvoulaločném? Je z ní cítit, že pro zapáleného přírodozpytce a nadaného básníka rozhodně stromem moudrosti byl.

Dvoudomá ozdoba parků a zahrad

Název ginkgo vznikl z čínského slova označujícího stříbrnou meruňku. Latinské druhové jméno biloba pak znamená „dvoulaločný“ a naráží na tvar listů, rozdělených na konci na dva laloky. Listy jsou ploché, s vějířovitou žilnatinou, dlouze řapíkaté, na povrchu voskové. Vyrůstají ve svazečcích. Během roku vystřídají několik odstínů zeleně, aby na podzim žlutě zazářily a velmi rychle se snesly k zemi. Jsou pěkné jako záložky do knih. Fyziologicky však tvoří přechod mezi listy a jehličím, blíže mají k jehličí.

Gingko biloba je rostlina dvoudomá. Jako ozdoba parků se vysazují takřka výhradně samci, protože plody rostoucí na samičích rostlinách na zemi začínají ošklivě páchnout. Dalo by se tomu ovšem zabránit jejich sběrem. Samici od samce poznáme pouhým okem až v období pohlavní zralosti, což u dlouhověkého jinanu znamená nejdříve v 35 letech. Jinan roste vzpřímeně nad zemí i pod ní, větve mívá takřka kolmo ke kmeni, vyžaduje kolem sebe značné množství prostoru a dosahuje výšky až 40 metrů. Asi jediné, co by jeho růst mohlo ohrozit, je trvale mokrá půda.

Živoucí fosílie

Naše zahradnictví nabízejí kultivary jinanu vhodné pro výsadbu na zahrádce. Pokud si přejete potěšit budoucích řekněme 50 generací a máte dost místa pro jeho rozložitou korunu, neváhejte. Zejména mladé rostliny při nedostatku vody zřetelně svěšují listy. Je dobré je občas zalít, až zesílí budou už samostatné. Rostlina je nahosemenná – semena jsou chráněná pouze dužinou, plod se tak podobá třešni. K opylení dochází v květnu a červnu, pokud je samčí strom v okruhu pěti kilometrů. V říjnu a listopadu semeno dozrává a mění barvu ze zelené na žlutou. Dužina obsahuje organické kyseliny zodpovědné za zápach a způsobující některým lidem vyrážku. Kůra je šedá, ve stáří zbrázděná.

Jinan je rostlinou z dávnověku, opravdovou žijící fosilií. Ostatní rostliny dalece převyšuje svou dlouhověkostí a životaschopností. Nevadí mu znečištěné městské ovzduší, je odolný proti veškerým chorobám a škůdcům, dokonce ani jmelí na něm neroste, snese hluboké mrazy, ale i přímé slunce. Těžko říct, zda tyto vlastnosti získal během střídání geologických období, nebo právě díky nim je dokázal všechna přežít. Je jedinou vyšší rostlinou, která má ve svých tkáních symbiotické zelené řasy, jedná se o rod Cocomyxa. Spolu s chlorofylem budou možná zodpovědné za jasně zelenou barvu tinktury z listů. Často uváděným příkladem houževnatosti jinanů je šest stromů, které přežily atomový útok na Hirošimu. Rostly do dvou kilometrů od epicentra výbuchu, a byť ohořely a polámaly se, rostou tam dodnes.

2011-08-26.jinan0002.big.jpgGeniální léčivo

Rostlina takových parametrů jistě může člověku nabídnout i výjimečné léčivé působení. To se týká zejména jejího umění stárnout. Tomu se od ní můžeme učit i my. Zřejmě to již děláme, soudě podle ročního obratu 1 bilion dolarů, jehož obchod s extrakty z listů ginkga biloby ročně dosahuje. Je to jedno z nejprodávanějších fytofarmak současnosti.

Drogou jsou listy (Folium ginkgo bilobae), sbírané kdykoli na jaře a v létě. Podle knihy Tracy Smith Vše o ginkgo biloba jsou k tomuto účelu nejvhodnější tmavě zelené listy nedlouho před zežloutnutím, na přelomu srpna a září. Tinktura získaná macerací pokrájených listů v lihu po dobu několika týdnů je ve srovnání s komerčně nabízenými preparáty až padesátkrát slabší. To však neznamená, že není vhodná pro zdravotní prevenci. Podává se třikrát denně po dobu nejméně šesti týdnů. Prvním znatelným účinkem bývají teplejší končetiny. Například léčba závratí trvá ještě déle, až šedesát dní.

Standardizované tablety obsahují 30-60 mg koncentrovaného extraktu z ginkgo biloby. Takové množství se hodí pro vážně nemocné nebo staré lidi, např. po mozkové příhodě, při léčbě demence, Alzheimerovy choroby, chronických závratí, Parkinsonovy choroby, astmatu apod. Zajímavostí je, že přístroj EEG naměřil po větší dávce ginkgo biloby silné alfa a beta vlny v mozku. Pokud potřebujeme jednorázově zlepšit krátkodobou paměť a pohotovost, například před náročnou zkouškou, můžeme předtím (asi hodinu až dvě) užít 60 mg jinanu. Látkám, které působí takto pozitivně na mysl, říkáme nootropní, chytré léky. Extrakt z jinanu k nim právem patří.

Léčivé účinky jinanu

Je jisté, že hlavní účinek drogy spočívá v oběhové a cévní oblasti. Prokrvení mozku, ale i dalších částí těla, které jinan podporuje, je nejlepší prevencí negativních projevů stárnutí. Rozličné volně prodejné léky nabízejí na tomto základě zlepšení paměti, nálady, všech mozkových funkcí, úzkosti, pomatenosti, migrén, krevního oběhu v končetinách, ale i pohlavních orgánech (léčba impotence), odstranění zvonění a šelestů v uších, při náhlé hluchotě apod. 

V tradiční čínské medicíně je jinan po tisíce let používán k léčbě astmatu, tuberkulózy, zažívacích potíží (plody), kašle, omrzlin a senility. 

Podle ajurvédy byl jinan součástí bájné sómy, nápoje dlouhověkosti. 

Některé asijské restaurace dodnes nabízejí pražená semena na podporu trávení a jako prevenci opilosti.

Západní věda je nadšena zejména objevem antioxidantů v jinanu: flavonových glykosidů a terpenických laktonů. Dr. Willmar Schwabe vyvinul v Německu již před dvaceti lety extrakt z listů ginkgo, známý jako EGb 761. Je užíván v klinických pokusech všude na světě a obsahuje výše uvedené látky v poměru 24/6 procent. Odděleně nepůsobí, společně vykazují značný synergický efekt. Jednoduše řečeno flavonoidy chrání cévy a terpenlaktony posilují mozkovou činnost a nervy vůbec.

Dále jinan obsahuje nejméně šedesát biologicky aktivních látek, jako karboxylové kyseliny, fenoly, karotenoidní barviva, sacharidy, vitaminy apod.

 Při dodržení doporučených dávek nebyly zjištěny nežádoucí účinky ani kontraindikace drogy. Jistá opatrnost při experimentech s ginkgem je na místě u lidí užívajících látky na ředění krve nebo na srdce.

Publikováno: 27.8.2011, 10:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA