Zdraví

Temnoplodec černoplodý: zdravotní přínos černých jeřabin

Autor: (jds)

Obrázek

Černá jeřabina, temnoplodec černoplodý či aronie, nepatří mezi léčivými rostlinami mezi ty nejtradičnější. V Evropě se začala tato vzdálená příbuzná hrušek a známějších červených jeřabin používat až počátkem minulého století, nicméně za tuto relativně krátkou dobu si vysloužila vynikající pověst. Její užití v kuchyni je vskutku mnohostranné – a navíc je skutečně zdravá!

Ve zdravé výživě stále populárnější černé jeřabiny v české přírodě volně nerostou. U všech kultivarů této rostliny – od keřovitých po stromovité – se zpravidla jedná o rostliny, které vysadil člověk. Naštěstí v posledních letech, kdy se na mnoha místech obnovují stromořadí, aleje, meze či remízky, bývá často součástí této výsadby i temnoplodec, a tak lze narazit na tuto rostlinu i mimo chráněné zahrady. K léčení podle pravidel přírodní medicíny lze z aronie použít listy i zralé plody, které jsou nepatrně větší než červené jeřabiny a koneckonců daly rostlině jméno.

Léčivé schopnosti aronie

Plody aronie jsou asi nejvíce podobné borůvkám, brusinkám či bezinkám, a spolu s nimi sdílí i mnoho léčivých schopností. Ty ostatně v posledních desetiletích prokazují i četné vědecké studie. Vysoký obsah flavonoidů v rostlině (plodech i listech) způsobuje, že má protizánětlivé účinky. Mnoho dalších studií zase zmiňuje ohromující zdravotní přínosy při problémech krevního oběhu, močových cest, srdeční činnosti, zažívacího traktu, onemocnění štítné žlázy a mnoho dalších neduhů. Studie Ústavu farmakologie Vojenské lékařské akademie v polské Lodži z roku 2002 testovala antokyany z temnoplodce černoplodého a dospěla k závěru, že antokyany z černých jeřabin mohou být užitečné v boji proti oxidačnímu stresu v kardiovaskulárním systému pacientů. O rok později zase vědci z americké University of Maryland získali předběžné náznaky, že by látky izolované z aronie mohly mít velký efekt proti rakovině tlustého střeva. Příznivé ochranné účinky aronie při vážných střevních potížích, včetně akutních lézí, potvrdily i japonské studie na laboratorních zvířatech.

Šťavnaté plody aronie obsahují také vysoce užitečnou směs nejrůznějších vitaminů, počínaje známým vitaminem C přes vitaminy skupiny B, vitamin E až po vitamin P. Posledně jmenovaný vitamin, zvaný rutin, je mimochodem potřebný pro zpevnění a zpružnění cév. V kombinaci s obsaženou kyselinou L-askorbovou (vitamin C) a antokyany a pektiny může při pravidelné konzumaci působit protiskleroticky a snižovat krevní tlak. Šťáva z plodů bez přidaného cukru je podle bulharských studií „cenným doplňkem“ k léčbě pacientů s cukrovkou. Obsahuje totiž asi 3,5% přírodního sorbitu, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.

Aronie je považována za bezpečnou a neměla by činit zdravotní problémy ani dětem a starým lidem. Listy aronie se sbírají v době květu, v dubnu a květnu, suší se a používají se zejména jako odvar pro snížení krevního tlaku a zvýšení produkce žluči, případně na ochranu jater. Plody dozrávají v druhé polovině srpna a počátkem září.

2011-08-24.aronie_8533.big.jpgČerná jeřabina v kuchyni

Škála zpracování černých jeřabin je, podobně jako u ostatních obdobných plodů, velmi široká. Můžeme je zpracovávat zatepla i zasyrova, vyrobit z nich různé džemy, sirupy, vína, likéry, koláče i kompoty. Kulinářští experimentátoři jimi mohou nahradit brusinky v citronovém terči na svíčkové… Tepelná úprava mírně snižuje obsah účinných látek.

Černé jeřabiny jsou tuhé a chuťově trpké, a tak se často doporučuje je před zavařováním nebo použitím v kuchyni předvařit v cukerném roztoku (používá se asi 1,5kg cukru na litr vody). Jeřabiny se ale nesmí rozvařit. Před přípravou šťáv, sirupů nebo džemů je možné smíchat černé jařabiny s červeným rybízem či jablky, které zlepší chuťové vlastnosti. Aroma lze zvýraznit přidáním koření – hřebíčku, skořice nebo badyánu.

Aroniový sirup

Do čtyřlitrové sklenice vložíme do poloviny plody zbavené stopek, přidá se 80g potravinářské kyseliny citrónové a až po hrdlo zalije vodou. Za půldruhého dne se směs přecedí a plody se jen lehounce vymačkají. Na každý litr šťávy se přidá 1kg cukru, který je zapotřebí mícháním rozpustit. Sirup nakonec slijeme do lahví.

Aroniové víno

Plody se rozemelou, vylisují a odkalí. Na jeden litr šťávy se před kvašením přidá 450g cukru, zákvas čisté kvasinkové kultury a 0,16g živné soli. Samotný kvasný proces by měl probíhat při teplotě 20°C a bývá zpravidla bouřlivý. Po vykvašení víno podle chuti přisladíme.

Aroniový likér

V litru vodky se naloží stejný objem čených jeřabin a za každodenního míchání se nechá čtyři týdny v chladu louhovat. Po čtrnácti dnech se do směsi přidá cukerný roztok (používá se asi 1kg cukru na litr vody). Nakonec se vzniklá směs přecedí do lahví.

Aroniový džem

Kilogram opláchnutých a okapaných jeřabin se vloží na pekáč, promíchá s 60dkg cukru a vloží do předehřáté trouby na 180 až 200°C. Peče se asi hodinu, přičemž se směs občas promíchá. Před koncem pečení se džem dochutí kořením (hřebíček, skořice…), na závěr lze směs dochutit sklenkou rumu. Horký džem se naplní do sklenic a na chvíli obrátí dnem vzhůru.

2011-08-24.aronie_8531.big.jpg

Publikováno: 24.8.2011, 14:45




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA