Zdraví

Minerály a stopové látky v těle: železo

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Lidské tělo obsahuje asi jeden kilogram hemoglobinu, životně důležitého krevního barviva, za jehož červenou barvou můžeme hledat atomy železa. Samotného železa má nicméně zdravý člověk v těle pouze necelých pět gramů. Nepřidali-li vám tedy do těla nějaké další železo chirurgové, máte v sobě tolik železa asi jako jeden středně velký hřebík.

Kdyby nebylo v těle žádné železo, nebyl by možný přenos kyslíku z plic k těm nejvzdálenějším buňkám těla. Člověku by správně nefungovala imunita, termoregulace, ba ani mozek. Protože chemicky má schopnost urychlovat některé reakce, je nezbytný při metabolismu mnoha látek. Stručně řečeno: jeden středně velký hřebík, udržuje v chodu celý ten zázrak, kterému říkáme život. A proto bychom se měli starat, abychom příjem železa měli pod dohledem.

Spotřeba železa

Zdravý organismus spotřebovává a vylučuje při „běžném provozu“ jen velmi málo železa, pouhého půl miligramu denně. K větším ztrátám tohoto stopového prvku dochází hlavně při krvácení (a tedy i při menstruaci u žen), případně působením léků a chorob ovlivňujích krvetvorbu. I když se zdá, že tedy běžná potřeba doplňování železa není nikterak velká, mohou s tím nastat i problémy. Z běžné stravy se do těla vstřebává asi jenom desetina obsaženého železa a zbytek se opět vylučuje stolicí a močí. A to ještě schopnost vstřebat železo dokážou nepříznivě ovlivnit i další, poměrně běžné, látky obsažené v jídle a pití.

Při správně fungující slinivce a játrech si organismus sám ohlídá, aby nedošlo k předávkování železem. Lékaři a biochemici doporučují, aby běžný dospělý člověk přijímal 10 až 15 mg železa denně. Děti do deseti let by měly mít dávku mezi osmi a deseti miligramy, později v průběhu bouřlivého růstu by se měl příjem železa zvýšit. Větší příjem železa by měly mít i těhotné ženy (30 až 40 mg), kojící matky (10 až 25 mg), či aktivní sportovci (20 - 30 mg). Před jídlem bohatým na železo je vhodné vypít větší množství nápojů bohatého na vitamin C (přírodní džusy a šťávy), protože tento vitamin dokáže zvýšit schopnost vstřebávání železa do organismu až na dvojnásobek.

Jak si dodat dostatek železa?

Největším dodavatelem železa v potravinách jsou vepřová, hovězí a jehněčí játra a ledvinky (cca 10 - 20 mg na 10 dkg). Vzhledem k tomu, že živočišná játra obsahují i velké množství jiných látek z poškozeného životního prostředí, které už tolik prospěšné nejsou, neměla by nikdy být jediným zdrojem příjmu železa. Bohatými zdroji železa mohou být i červená masa, zvěřina, ale třeba i vepřová jelítka (až 12 mg) nebo vaječné žloutky. S dostatečným příjmem železa by neměli mít problém ani ti, kdož se rozhodli maso a živočišné produkty ze svého jídelníčku vypustit. Významným zdrojem železa mohou být fazole, čočka, hrách, melasa, semena dýně, slunečnicová semena, sušené meruňky, švestky, oříšky, mandle, pšeničné klíčky (cca 9 mg) či proso.

2011-08-19.nails.jpgV případě, že potřebujeme zvýšit příjem železa, můžeme použít starý lidový recept, používaný snad po celé Evropě: do čerstvého jablka zapícháme očištěné hřebíky a necháme několik hodin, či lépe přes noc, působit. Železo z hřebíků se vstřebá do jablka a to po vyjmutí hřebíků můžeme sníst jako vynikající a snadno stravitelný zdroj železa.

Potravinami bohatými na železo, které by měly být součástí každého zdravého jídelníčku, jsou i některé druhy zeleniny. Svým obsahem železa je mezi laiky vyhlášený zejména špenát, který kdysi proslavila animovaná postavička Pepka Námořníka. Bohužel u špenátu je problém v tom, že obsahuje poměrně velké množství kyseliny šťavelové, která vstřebávání železa do lidského organismu brání. Podobným inhibitorem vstřebávání železa je třeba kyselina fytová obsažená v zelenině a obilovinách, draslík z mléka a mléčných výrobků či tanin a kofein z čaje a kávy. Při potřebě zvýšeného příjmu železa by proto mělo mezi obědem bohatém na železo a odpoledním čajem či kávou uplynout minimálně třicet minut.

2011-08-19.Wheat-Germ.big.jpg

Publikováno: 21.8.2011, 10:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA