Zdraví

Minerály a stopové látky v těle: draslík

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

K základům správného fungování každého živého organismu patří správné hospodaření s anorganickými látkami na atomární úrovni. Jednoduše řečeno, abychom byli zdraví, potřebujeme mít vyvážený příjem a výdej minerálů a stopových prvků. Jedním z nejdůležitějších chemických úkolů lidské živé laboratoře je přitom hospodaření s deseti až dvaceti deka draslíku.

Vzato čistě chemicky, je draslík (K) prvek s devatenácti elektrony ve svém jádru. Patří mezi alkalické kovy a ve své čisté podobě se jedná o měkký, lehký a stříbrolesklý kov. Lidské tělo ho přitom obsahuje nějakých zhruba 100 gramů u žen a o polovinu více u mužů, přičemž se atomy draslíku z 98% nachází v buňkách a spolu s jiným alkalickým kovem – sodíkem – se starají o výměnu tekutin mezi buňkou a vnějším prostředím. Zatímco draslík vytváří prostředí uvnitř buněk, na opačné straně buněčné membrány se o tekutiny stará sodík. Draslík vodu váže a sodík vypuzuje, čímž udržují acidobazickou rovnováhu tkání a osmotický tlak tělních tekutin.

Kromě základní funkce při udržování vodního hospodářství buněk spolupůsobí draslík také při aktivizaci některých enzymů při tvorbě bílkovin a získávání energie z cukrů. Efekt účinků různých hladin draslíku a sodíku ve vodném prostředí není důležitý jen pro transport vody, ale i dalších živin, včetně samotných energetických zásobáren - cukrů. A tento „pumpující“ efekt sodíku a draslíku má také svůj přímý efekt v tom, že větší koncentrace draslíku dokáže snižovat krevní tlak.

2011-08-13.K-juice.jpgSpotřeba draslíku

Lékařské a biochemické výzkumy posledních mnoha desítek let ukazují, že denní spotřeba draslíku by měla být mezi dvěma a čtyřmi gramy. Je obsažen zejména v zelenině, ovoci a ořeších. A velmi dobře ho vstřebávají střeva. Z těla se vylučuje močí, stolicí a potem, a proto při nadměrném pocení, průjmech, zvracení či častém močení hrozí jeho nadměrné vylučování a nedostatek. A jakákoliv nerovnováha v neprospěch draslíku může mít v organismu vážné důsledky – ochabnutí svalů, zpomalení činnosti střev, nárůst krevního tlaku a všechny ty nepříjemné až fatální nemoci, které z toho plynou. Pozor na dostatečný příjem draslíku bychom si tedy měli dávat především při užívání přírodních (i farmakologických) diuretik a projímadel a v horkých letních dnech. Nadměrné vylučování draslíku podporuje také stres.

Naopak předávkování draslíkem, které naopak hrozí při nesprávné funkci ledvin, může vést k narušení nervů a srdce, případně křečím. Otrava draslíkem se projevuje šuměním v uších a může vést až k halucinacím a celkové zmatenosti. Při jakémkoliv podezření na nerovnováhu v hladině draslíku v těle je zapotřebí sledovat nejen hospodaření s tímto prvkem, ale zákonitě i biochemické hodnoty jeho věčného spolupracovníka - sodíku. A protože pro hospodaření s vodou jsou důležité také hořčík a vápník, musí se sledovat rovnováha všech čtyř prvků.

Jak si dodat dostatek draslíku?

Nejlepším způsobem dodávání draslíku do organismu je samozřejmě především vyvážená strava. Při dostatečném příjmu jídel založených na zelenině, ovoci a ořeších, a naopak omezení příjmu přesolených jídel (kuchyňská sůl obsahuje velké množství sodíku, je to chlorid sodný), jídel konzervovaných a předpřipravených polotovarů by se běžnému organismu mělo podařit udržet požadovanou rovnováhu draslíku bez problémů. Dobrý je proto zvýšený příjem ovocných a zeleninových šťáv za syrova a dostatek tekutin. Některé způsoby kuchyňské úpravy surovin bohatých na draslík, mohou někdy vést ke snížení jeho obsahu ve výsledném jídle.

2011-08-13.K-vegetable-juice.big.jpg

Nejvíce draslíku obsahují zejména sojové boby (cca 1750mg draslíku na 10 dkg), bílé fazole a bob obecný (cca 1400mg), rajčatová šťáva (kolem 1000mg na 1dcl), čočka (810mg), pražené arašídy (750mg), datle a kokosové ořechy (přes 650mg). Asi nejběžnějšími a nejdostupnějšími zdroji přirozeného draslíku jsou banány, sušené meruňky, brambory, či pomerančový džus, vysoký obsah draslíku však mají i další druhy zeleniny, ořechů a ovoce, včetně šťáv z nich.

Publikováno: 14.8.2011, 10:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA