Zdraví

Penízovka: Léčivý poklad zimní přírody

Autor: (jds)

Obrázek

Pozdní podzim a celá zima jsou u nás na výskyt léčivých bylin poměrně chudé. Proto v tomto období obvykle nezbývá než sáhnout do zásob shromážděných během roku, anebo do zcela jiné říše. Pravým pokladem přírodní medicíny z říše hub je poměrně rozšířená penízovka sametonohá.

Nezaměnitelný poklad

Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) patří k poměrně rozšířeným rodům hub, které v našich končinách rostou. Její význam pro přírodní medicínu roste spolu s tím, že má výborné účinky v mnoha oblastech, a je možné jí sbírat právě v období, kdy ostatní přírodní léčivé prostředky nejsou k dispozici. Roste totiž od října do března a podle mykologů ji snad ani nemůžeme zaměnit za žádnou jedovatou houbu. Nevadí jí mráz ani sněhová pokrývka a její typické trsy najdeme ji obvykle na bucích a na ovocných stromech. Na vrbách a dalších listnáčích pak můžeme najít její velmi příbuznou – také jedlou – penízovku pružnou (Flammulina elastica), která byla až donedávna i odborníky považována za pouhou variantu penízovky sametonohé, tudíž by z hlediska dlouholeté tradice přírodního léčitelství měla mít podobné účinky. Každopádně k odlišení obou penízovek by byl prý zapotřebí mikroskop.

2010-11-22.Flammulina-velutipes01.jpg

Jak druhové jméno napovídá, má penízovka sametonohá třeň („nohu“) žlutavě hnědé barvy, ve spodní části tmavě hnědé až černé, se „sametovým" povrchem. Kloboučky mají průměr dva až osm centimetrů, u mladých houbiček jsou polokulovité, později pak ploché, někdy dokonce mírně vmáčklé. Její řídké lupeny jsou zpočátku bílé, později mírně hnědnou. Celá houba je pět až deset centimetrů vysoká. Vyrůstá v typických hustých trsech na odumírajících i živých listnatých stromech.

Houba, která léčí

V tradiční přírodní medicíně bývá penízovka uváděna hlavně jako vynikající prostředek na zlepšení funkce slivniky břišní a z tohoto důvodu ji různí léčitelé doporučují všem, kdo mají problémy s cukrovkou. Její antibakteriální a čistící účinky se dají využít při kožních problémech (akné, bradavice, záněty, mykózy…) či různých nemilých výtocích způsobených bakteriemi. Pozitivně by měla také působit na srdce a jeho ischemickou chorobu a kvůli obsahu cytostatického antibiotika flammulinu se používá také jako přírodní protinádorový prostředek.

Penízovka má velmi nízký obsah tuku a relativně velké množství stopových prvků (sodík, hořčík, draslík, železo, zinek, mangan, měď) a vitaminů (vitamin A, vitamin C), je tedy vhodná jako dietní zdroj pro doplnění těchto látek v období, kdy jiných čerstvých zdrojů je málo. Formy užívání tohoto léčivého pokladu jsou také poměrně pestré - od běžné kuchyňské úpravy pro vnitřní užití po odvary či výluhy na kožní problémy. Jak ve své knize doporučuje i známý bylinář Pavel Váňa, penízovku je možné také usušit, rozdrtit na prášek a přidávat do čajů či stravy.

Penízovka v kuchyni

V kuchyni je možné s penízovkou nakládat na nepřeberné množství způsobů, obdobně jako s jinými jedlými houbami. Je možné je použít do polévek, omáček, karbanátků, omelet, nádivek, houbových gulášů a podobně. Jako působivá dekorace se dají přidat i do aspiků. Záleží pouze na fantazii a momentálních možnostech příslušné kuchařky či kuchaře. V kuchyni se doporučuje používat zejména kloboučky mladších houbiček (dokud mají polokulovitý tvar), třeně a starší houby mohou být při nedostatečném zpracování někdy dost tuhé. Nasbírané čerstvé penízovky můžete skladovat lupeny směrem vzhůru v chladničce při teplotě asi +4°C a tato doba skladování by neměla přesáhnout čtyři dny.

Zakladatel moderní české mykologie František Smotlacha nazýval penízovku jako „vánoční houbu“, protože se velmi dobře hodí jako čerstvé doplnění vánoční tabule. Proto jsme z mnoha různých dostupných receptů pro inspiraci vybrali dva, které se k tomuto účelu přímo odkazují:

Vánoční penízovková polévka

300g penízovky, hovězí vývar, 2 brambory, 1 cibule, 200g kořenové zeleniny, zelená petrželka, 1 stroužek česneku, 30g másla, 20g hladké mouky, polévkové koření, kmín, zázvor, sůl.

Do osoleného silného hovězího vývaru přidáme na kostičky nakrájenou zeleninu, očištěné a opláchnuté penízovky, brambory, kmín a celou cibuli. Tato směs se vaří dokud nezměknou brambory. Poté brambory a cibuli z hrnce vyjmeme, rozmělníme a vrátíme do polévky. Polévku pak ještě zahustíme jíškou, ochutíme polévkovým kořením, zázvorem a utřeným česnekem. Polévku povaříme ještě čtvrt hodiny. Nakonec ji ozdobenou zelenou petrželkou můžeme podávat s pečivem.

Vánoční penízovkový salát

300g penízovky, 100g celeru, zelená petrželka, 4 natvrdo vařená vejce, 1 kostka masoxu; na zálivku: 4 lžíce octa, 2 lžíce vody, sůl, mletý pepř, trocha cukru a 3 lžíce olivového oleje

Očištěné a opláchnuté houby nakrájíme na plátky a pět minut povaříme ve vývaru z masoxu. Nakrájíme na kostičky očištěný celer a vaříme jej doměkka v osolené vodě. K vychladlým a okapaným penízovkám a k celeru se přidají nadrobno nakrájená vejce s nasekanou petrželkou a vše zalijeme zálivkou z octa, vody, soli, mletého pepře, cukru a oleje. Pak vše zlehka promícháme a necháme odležet.

2010-11-22.Flammulina-velutipes-TomaszPrzechlewski.jpg

Penízovka doma

Pokud si tuto malou, ale zdravou a dietní, houbičku oblíbíte, nemusíte se spoléhat pouze na to, co můžete najít při podzimních a zimních procházkách. Penízovka je velmi nenáročná na pěstování a dá se vypěstovat kdekoliv v koutku zahrady, či na balkóně. Dá se pěstovat v substrátu i na odřezcích listnatých stromů, v interiéru i exteriéru. Jak jsme již zmínili, nevadí jí mráz (roste až do -10°C) ani sněhová pokrývka. V současné době není problém sehnat na internetu či v odborných prodejnách substrát ani sadbu.

A pokud v kuchyni vytvoříte z penízovky nějaký zajímavý a zdravý recept, nezapomeňte nám ho poslat. Určitě se o něj podělíme s dalšími čtenáři. Stejně tak uvítáme i další praktické zkušenosti s toto houbou.


Foto Wikimedia Commons/Guido GERNING, Tomasz PRZECHLEWSKI

Publikováno: 22.11.2010, 15:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA