Životní styl

Jaro na statku dokonce i v Praze

Autor: Jaroslava MALINOVÁ

Obrázek

Praha, 1.4.2011
Jaro na opravdovém statku je dost dobře možné prožít i v Praze. Nevěříte? První zmínky o dvoru v Hostivaři, dnešním Toulcově dvoře, pocházejí z roku 1362. K nejstarším částem rozlehlé stavby patří gotický sklep se zbytkem únikové cesty a špýchar. Posledním nájemce statku byl pan František Toulec, po něm je dvůr dnes pojmenován a evidován ve Státním seznamu kulturních památek.

Náš tip Fotogalerie 

V roce 1994 se Toulcův dvůr stal Ekologickým centrem, později Střediskem ekologické výchovy (SEV), díky vytrvalému a odhodlanému úsilí Mgr. Emilie Strejčkové, která si přála, aby i pražské děti měly příležitost pobývat v harmonizujícím a čistě přírodním prostředí. Osmihektarový areál příslušející ke statku je k tomuto účelu vhodný nejen rozlohou, ale zejména členitostí a přírodovědnou pestrostí. Poskytuje prostor pro pastvu a příbytky domácích zvířat, zahrádku, třešňový sad, louku, políčko, několik rybíčků osídlených žábami, olšové a vrbové porosty. Z ekologického hlediska je však nejvzácnější mokřad v těsné blízkosti Botiče. Vede skrz něj dřevěná lávka, ze které můžete zblízka pozorovat hnízdící zpěvné ptactvo.

Při procházce krásným koutem přírody se postupně setkáte s celou zvířecí farmou. Se zvířaty se v Toulcově dvoře zachází přátelsky, mají dostatečné výběhy a většinu času v průběhu roku tráví venku. Farma je využívána pro ekologickou výchovu dětí, ale i dospělých. Všichni mají možnost seznámit se zde s původními druhy domácích zvířat, které svou užitkovostí sice nemohou konkurovat nově vyšlechtěným plemenům, ale přesto patří k našemu národnímu dědictví. Z tohoto důvodu na farmě vznikl projekt Noemova archa, realizovaný Sdružením SRAZ.


2011/04/2011-04-03.ToulcuvDvur0001

Počet obrázků: 11

Noe podle biblické zprávy shromáždil ve své arše vždy jeden pár od každého zvířecího druhu, aby při potopě nezmizel ze světa a mohl se dále rozmnožovat, až budou podmínky příznivější. Stejně tak pracovníci Sdružení SRAZ uchovávají genofond původních českých domácích plemen, propagují jejich chov a věří, že jejich čas ještě přijde. Jmenovitě se jedná o slepici českou zlatou kropenku, českou husu, králíka českého strakáče, českého černopesíkatého a českého červeného, kozu bílou krátkosrstou, valašskou ovci, přeštické prase, krávu českou červinku, huculského koně a včely. Nikde jinde v ČR nenaleznete tolik druhů plemen českých užitkových zvířat pohromadě. Z toho důvodu byl projekt zařazen do Statutu národního programu udržení genofondu v ČR.

Před týdnem se krávě Jitce české červince narodilo již páté telátko. Je to holčička, má se čile k světu a pokřtěna bude 11. 5. 2011 na akci „Křtiny mláďat“. Všichni jsou zváni. Den předtím přivedla ovečka Julie valašská na svět dvojčátka - holčičky, jednu krásně bílou a druhou černě strakatou. Spolu s nimi se pase odrostlejší beránek, který se narodil ovečce Klárce již 6. prosince. 21. února porodila koza Bělka bílá krátkosrstá v pravé poledne přímo ve výběhu první letošní kůzlátka, kozlíka a kozičku. Museli se rychle jít schovat do teplého chlívku, protože počasí jim ještě nepřálo. Dnes jich již ve výběhu skotačí šest a když za nimi přijdou děti, musejí nerudného kozla přivázat k plotu. Houser český je ve výběhu sám, popudlivější než jindy, husa sedí pilně na vejcích. Také kuřátka se vyklubou každým dnem. Včelí matky pilně kladou vajíčka, ze kterých se rodí první nové včelky v tomto roce.

Podobná jarní nálada, jakou můžete v Toulcově dvoře zažít právě nyní, se již v průběhu roku nebude opakovat, tak neváhejte. A vezměte s sebou děti.

Areál je přístupný veřejnosti denně od 8.oo do 18.oo. Zpoplatněn je pouze v době konání velkých víkendových akcí, jako jsou jarmarky, dožínkové slavnosti, masopust apod. Větší skupiny, zejména pokud chtějí přijít dopoledne, je potřeba nahlásit správci.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 3.4.2011, 12:35



 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA