Životní styl

Za Dalimilovou kronikou do Národního muzea

Autor: (jds)

Obrázek

Součástí výstavy Staré pověsti české v historické budově Národního muzea je i krátkoddobá prezentace originálů rukopisů, které popisují mytické období českých pohanských knížat. O víkendu začala druhá část tohoto výstavního cyklu prezentující rukopis Dalimilovy kroniky z Národní knihovny.

Výstava Náš tip 

Kronika tak řečeného Dalimila je nejstarším dějepisným dílem v českém jazyce vzniklým kolem roku 1310. Všechna starší i soudobá historická díla na našem území byla totiž psána výhradně latinsky. Kronika je psána ve verších, což nasvědčuje tomu, že byla určena spíše pro hlasité předčítání než pro tiché čtení. Užití národního jazyka je podle odborníků na středověkou literaturu také dokladem toho, že se neobracela k tehdejším vzdělancům (pro které byla určena literatura latinská), ale promlouvala k laikům, kteří nenabyli formálního školského vzdělání. Cílovou skupinou Kroniky tak řečeného Dalimila tak byla pravděpodobně česká šlechta.

Pravý autor Dalimilovy kroniky není znám a ani historikům se jeho jméno přes velké úsilí nepodařilo odhalit. Patrně však pocházel z okruhu severočeské konzervativní šlechty a nelze vyloučit, že šlo o Jindřicha z Varnsdorfu. Dalimilovi ji přiřkl až Václav Hájek v období baroka. Autor rozšířil Kosmou zachycené legendy o původu Čechů počínající již při stavbě Babylonské věže a popsal mnohem dramatičtěji průběh dívčí války, včetně příběhu Ctirada a Šárky.

Od 30. let minulého století do 18. března 2005 byly ve sbírkách Národní knihovny České republiky tři úplné rukopisy a dva zlomky Dalimilovy kroniky psané česky. Nejstarší zlomek pocházel z druhé poloviny 14. století a nejstarší úplný opis z tzv. Lobkovické knihovny je o století mladší. V roce 2005 však Česká republika, zastoupená svou Národní knihovnou, získala v dražbě v pařížské aukční síni Piasa za 340 tisíc euro nově objevený zlomek do té doby zcela neznámého latinského překladu s bohatými iluminacemi ze 14. století.

2011-02-24.povesti06.big.jpg

Vzácné rukopisy jsou v rámci cyklu „Kosmas, Dalimil a ti další“ prezentovány v expozicích dlouhodobé výstavy Staré pověsti české. Rukopisy mají vždy vyhraženu vlastní prosklenou a klimatizovanou vitrínu, přičemž kvůli jejich ochraně jsou vystaveny vždy pouze dva týdny. Takto byl na výstavě prezentován Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky.

Další program cyklu

  • 18. 3. – 1. 4. Pulkavova kronika umístěná v Moravském zemském archivu v Brně
  • 1. 4. – 15. 4. Marignolova kronika z Národní knihovny České republiky
  • 15. 4. – 29. 4. Rukopis královédvorský a zelenohorský z Knihovny Národního muzea

Foto Národní muzeum & Jakub MALINA


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 7.3.2011, 11:25




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA