Životní styl

Staré pověsti české jsou výstavou pro celou rodinu

Autor: (jds)

Obrázek

Heslo, které si pracovníci Národního muzea vytyčili pro poslední velkou výstavu v historické budově před její rekonstrukcí, „Chceme udělat našim návštěvníkům radost!“, se opravdu podařilo naplnit. Na výstavě Staré pověsti české, která potrvá až do července, se opravdu pobaví celá rodina, včetně školních a předškolních dětí.

Výstava Náš tip Fotogalerie 

Příběhy starých pověstí českých, nezávisle na tom, zda se skutečně staly, jsou významnou součástí naší kultury. V Národním muzeu se od 5. října 2010 do 6. července 2011 koná výstava s názvem Staré pověsti české. Věnuje se souboru legend a pověstí o nejstarších dějinách Čechů, který vznikal postupně v průběhu pěti století. Na to, že v Národním muzeu probíhá unikátní výstava, návštěvníky upozorňuje již z dálky kulisa staročeského hradiště na průčelí historické budovy.

Národní muzeum otevřelo poslední velkou výstavu v historické budově před její rekonstrukcí. „V červnu zde skončila výstava, která vyprávěla příběh planety Země. Nyní jsme pro návštěvníky připravili příběh nový, příběh dávných legend a pověstí, který určitě zaujme, poučí a pobaví. Pro poslední výstavu v naší historické budově jsme si vytyčili motto: ‚Chceme udělat našim návštěvníkům radost!‘. Současná doba není příliš veselá, a naším přáním proto je, aby z výstavy Staré pověsti české odcházeli malí i velcí návštěvníci s rozzářenýma očima. Aby se na naší poslední výstavě prošli dávnými dějinami a těšili se na první výstavu v nově opraveném Národním muzeu,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Archeologické nálezy, umělecká díla i interaktivní prvky

Výstava je určená dětem i dospělým, všem, kteří se chtějí poučit, ale i pobavit. Návštěvníci se mohou těšit na středověké rukopisy, renesanční rytiny, barokní obrazy, ale také ilustrace z dětských knížek a humoristických časopisů, exkluzivní archeologické nálezy s odbornými popisy i počítačové hry. Každý si může vylosovat jméno ze starých pověstí, přidat se k některému kmenu nebo na interaktivní mapě rozhodnout, kam měl praotec Čech dojít. Děti i dospělí si mohou potěžkat Bivojova kance, vystoupat na horu Říp a rozhlédnout se podobně jako praotec Čech nebo skácet pohanské modly. Na návštěvníky čeká hádanka v podobě tajemného nápisu na hrobu praotce Čecha a také tajemný duch z pověsti o Neklanovi. Výstava je tak svým pojetím velmi interaktivní, zábavná a hravá. Již v den před vernisáží s úspěchem prošla zatěžkávací zkouškou ze strany nejnáročnějších návštěvníků – dětí.

Velice významnou roli hrají na výstavě archeologické nálezy. K nejcennějším exponátům patří předměty z hrobu kolínského knížete z 9. století. Hrob byl objeven roku 1864, ale vzápětí byl bez podrobného výzkumu zničen. Naštěstí se dochovala unikátní pohřební výbava, která je nyní vystavena v Národním muzeu. „Velký zájem očekáváme i v případě exponátů, které se vztahují ke kouzelnické škole v Budči. Autorům výstavy se podařilo odhalit, že tato česká kouzelnická škola je o celých tři sta let starší, než ta britská Harryho Pottera v Bradavicích,“ srovnává Michal Lukeš a dodává: „Naším úmyslem je přitáhnout pozornost dětí k našim dějinám, počátkům a vývoji české státnosti, vzbudit v nich touhu po poznání, proto se soustředíme na to, co děti baví.“ V Budči podle Aloise Jiráska sídlil vojvoda Krok. Za něho zde existovala škola, v níž se studenti učili bohoslužbě, starým zpěvům i věštbám a kouzlům. Založena měla být v roce 687. Rowlingová oproti tomu tvrdí, že škola v Bradavicích byla založena před 1000 lety, tedy asi kolem roku 1000.

Národní muzeum odhaluje falza a omyly, které vědecké výzkumy provázely. Vystaveny jsou slavné i zcela neznámé obrazy, sochy, knihy, ilustrace, grafiky, střelecké terče, divadelní kostýmy a scénografické návrhy, mince a medaile, reklamy a mnoho dalšího. Autoři nezapomněli ani na divadelní a hudební ztvárnění pověstí. Návštěvníci se mohou těšit na barevný film Jiřího Trnky z roku 1952, který běží hned na několika velkých obrazovkách v různých částech výstavy,  nebo hudbu inspirovanou právě starými pověstmi.


2011-02-24.povesti01

Počet obrázků: 9

Pověsti jako kulturní dědictví

Historici dnes nemohou říci, jak tyto příběhy starých pověstí vznikly nebo kdo je jejich autorem. Žily v českém národě a pomáhaly mu formovat identitu po mnoho staletí. Staly se součástí státní ideologie a pronikly i do ceremoniálu korunovace českých králů. V nepříznivých dobách se k nim lidé obraceli a zaštiťovali se jejich mytickou symbolikou, inspirovaly bezpočet domácích i zahraničních literárních a výtvarných umělců od středověku až po současnost. Byly využívány i zneužívány, protože byly všeobecně známé a každý obyvatel naší země jim rozuměl.

„Není důležité, zda se něco z oněch legend zakládá či nezakládá na skutečnosti, protože staré pověsti české se během staletí skutečností staly,“ vysvětluje Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea a dodává: „Čím byli kronikáři od popisovaných dob vzdálenější, tím uváděli více podrobností. Názory laiků i odborníků na autenticitu těchto příběhů se mění a různí. Dnes máme o životě našich předků v době, do níž jsou kladeny příběhy starých českých pověstí, mnohem více informací, než tomu bylo v dobách, které byly bližší období bájného vyprávění starců.“

Díky rozvoji archeologie a dalších historických disciplín je známá řada předmětů, kterými se staří Slované obklopovali, ať už se jednalo o běžné užitkové výrobky nebo drahocenné šperky určené pro ty nejbohatší. „Víme, jak naši předci bydleli, jak hospodařili, jak bojovali, v co věřili a jak se starali o své mrtvé. Dokážeme vytvářet vlastní příběhy o jejich dávné společnosti, založené na odborné erudici mnoha generací badatelů. I ony však budou budoucími generacemi upravovány a měněny,“ popisuje Petr Mašek, komisař výstavy.

Doprovodný program

Pro milovníky historie, kteří se rozhodnou k návštěvě výstavy v následujících několika týdnech do konce dubna, připravili organizátoři také výrazné zpestření v podobě jedinečného výstavního cyklu „Kosmas, Dalimil a ti další“, během nějž mohou spatřit originály rukopisů, které popisují mytické období českých pohanských knížat. Postupně budou vystaveny: Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky, Dalimilova kronika a kronika Johanna Marignoly, kronika Příbíka Pulkavy z Radenína a Rukopisy zelenohorský a královédvorský.

Vstupenka na výstavu Staré pověsti české samozřejmě platí i do dalších expozic v historické budově Národního muzea, a tak návštěvu výstavy můžete spojit i s jednou z posledních možností shlédnout zdejší expozice před plánovanou rekonstrukcí. Interaktivních prvků sice v těchto dalších sálech výrazně ubude, ale dětský koutek a hlavně celá řada poučných exponátů lze najít i mimo prostory Starých pověstí českých.

Rodinné celodenní vstupné na výstavu Staré pověsti české stojí 250 korun (samotný dospělý zaplatí 170 korun). Historická budova Národního muzea v Praze se nachází v horní části Václavského náměstí u stanice metra Muzeum.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 24.2.2011, 11:15




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA