Poznání

Byla mezi Třemi králi v Betlémě žena?

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

V předvečer právě uplynulých Vánoc spojených s každoroční oslavou příchodu tříkrálového poselstva do Betléma přišel jeden z předních biblických badatelů s novou, zajímavou, leč notně kontroverzní, hypotézou. Mezi třemi mudrci od východu z Matoušova evangelia možná byla – nebo měla být – žena!

Do nikdy nekončícího pátrání po záhadném původu tříkrálového poselstva k právě narozenému Ježíši, které je zachyceno v novozákonním Matoušově evangeliu, vstoupil v těchto dnech i uznávaný světový expert na studium Matoušova evangelia. Ve švýcarském klášteře usazený Thomas Viviano Benedikt, rodák z amerického St. Louis, jenž strávil poslední čtvrtstoletí výukou Nového zákona v Evropě a Izraeli, není ani hysterický ani populistický kazatel, kterých je ve Spojených státech plno, ale ekumenicky vzdělaný emeritní profesor univerzity ve švýcarském Fribourgu a dominikánský kněz, který například velkou část loňského roku strávil teologickými přednáškami na oxfordské univerzitě.

Žena mezi mágy?

Jeho právě připravovaná kniha, která shrnuje výsledky mnoha desítek let bádání nad nejstaršími verzemi Matoušova evangelia, vyjde v létě letošního roku a bude mimo jiné obsahovat i hypotézu, že mezi Matoušovými „mudrci od východu“ mohla být i žena. Samotný evangelista ve svém díle nijak explicitně nezmiňuje ani počet, ani původ, jména, věk či postavení jednotlivých členů tříkrálového poselstva. Nezmiňuje a ani nenaznačuje ani jejich pohlaví, ale některé signály v textu a jeho duchovním pozadí Vivianovi naznačují, že nemuselo jít nutně o výhradně mužskou záležitost, jak se dosud obecně soudí.

Plurál mužského slova magoi, které Matouš při zmínkách o poselstvu použil, totiž lingvisticky nevylučuje ani přítomnost jedné či více žen ve skupině. A reverend Viviano jde ještě dále: v souladu s míněním naprosté většiny současných předních biblistů považuje Matoušův text, který se později stal součástí novozákonního kánonu, za nejvíce zaměřený na židovské prostředí raného křesťanství a jako takový měl být co nejvíce srozumitelný tehdejším židovským současníkům. Ze všech novozákonních evangelií je to právě to Matoušovo, které obsahuje nejvíce paralel a podobenství odkazujících se na tradiční židovské texty Starého zákona.

2011-01-02.SheebaAndSalomon.jpg

Královská moudrost

Z mysterijního pohledu není transformace „mudrců od východu“ na pozdější „Tři krále“ zase nic tak nepochopitelného. Moudrost jako vlastnost byla z duchovního pohledu vždy považována za královskou ctnost, vlastnost skutečných božských panovníků, a tak prostřednictvím jednoduché – a běžné – okultní substituce lze symbolicky zaměnit moudré zoroastriánské velekněze za moudré orientální světské panovníky bez jakékoliv ztráty okultního významu.

Moudrost jako vlastnost významných králů uctívali i starozákonní Židé. Přesvědčit se o tom můžeme dodnes na stránkách samotné Bible, zejména v legendách o moudrém panovníkovi Šalomounovi. Ovšem moudrost nebyla vyhrazena pouze židovským králům. První kniha královská dokonce popisuje i jeho setkání s dalším moudrým panovníkem, královnou ze Sáby:

I královna ze Sáby uslyšela zprávu o tom, co Šalomoun vykonal pro Hospodinovo jméno, a přijela ho vyzkoušet hádankami. Přijela do Jeruzaléma s velmi okázalým doprovodem, s velbloudy nesoucími balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci. Šalomoun jí zodpověděl všechny její otázky; ani jedna otázka nebyla pro krále tak tajemná, že by ji nezodpověděl. Když královna ze Sáby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který vybudoval, i jídlo na jeho stole, zasedání jeho hodnostářů, pohotovost jeho služebnictva a jejich oděvy, jeho číšníky i jeho zápalnou oběť, kterou přinášel v Hospodinově domě, zůstala bez dechu. Řekla králi: „Co jsem slyšela ve své zemi o tvém podnikání i o tvé moudrosti, je pravda. Nevěřila jsem těm slovům, dokud jsem nepřišla a nespatřila to na vlastní oči. A to mi nebyla sdělena ani polovina. Překonal jsi moudrostí a blahobytem pověst, kterou jsem slyšela. Blaze tvým mužům, blaze těmto tvým služebníkům, kteří jsou ustavičně v tvých službách a naslouchají tvé moudrosti. Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“ Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velmi mnoho balzámu a drahokamy. Už nikdy nebylo přivezeno tolik takového balzámu, jaký dala královna ze Sáby králi Šalomounovi. (1. Královská 10:1-10)

A protože je Matoušovo evangelium plné paralel a nepřímých odkazů na starozákonní texty, poukazuje profesor Viviano na podobnost tohoto příběhu královny ze Sáby, včetně jejích královských darů, právě s novozákonním procesím do Betléma. A jako důkladný duchovní badatel si nemohl nepovšimnout i feminního pozadí starší z legend.

2011-01-02.Sofia.jpg

Moudrost jako žena

Je totiž zajímavým paradoxem prakticky všech starověkých mystérií, že kdykoliv hovoří o ztělesnění božské moudrosti, hovoří o ní zpravidla jako o ženě. Egypťané měli svou Ěsetu (Isis), byzantská i gnostická tradice nám Moudrost dochovala pod stéle často užívaným řeckým jménem Sofia… O této zosobněné božské moudrosti se sepisovaly celé dlouhé legendy a do prakticky všech dnešních běžně užívaných jazyků se „vetřela“ jako součást slov jako filosofie (milovaná moudrost), teosofie (božská moudrost) či antroposofie (lidská moudrost).

Jak dokazují četná místa Bible, za „ženskou“ považovali moudrost i autoři Starého zákona dávno před Ježíšovým narozením. Ztělesněním Moudrosti pro ně nebyla jen ve zmíněné Královské knize královna ze Sáby. Jakýsi extrakt židovské moudrosti, kniha Přísloví, o samotné Moudrosti například doslova praví (samozřejmě v ženském rodě):

Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty. Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání. Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla. Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci, skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě. Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne. Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost. Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro. Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva, abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice. Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. (Přísloví 8:11-22)

2011-01-02.Karlstejn.jpg

Klanění mudrců

Profesor Viviano při své detailní znalosti Matoušova evangelia podloženém mnoha desítkami let studia tvrdí, že evangelista píšící Matoušovo evangelium, si těchto biblických i mysterijních konsekvencí musel být plně vědom. Evangelista podle něj dokoce vykresluje samotného Ježíše jako ztělesnění moudrosti, což dokládá například devatenáctým veršem jedenácté kapitoly:

Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: „Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!“ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky. (Matouš 11:19)

Chápeme-li tedy spolu s Thomasem Vivianem a autorem Matoušova evangelia tříkrálový příběh jako symbolickou legendu o klanění světové moudrosti nově vtělené moudrosti božské, pak zřejmě nebudeme mít ani problém přijmout jeho teorii, že mezi poselstvem k betlémské jeskyni Zrození musel být přítomen i ženský prvek. Zda to byla jedna žena, či více, už není tak podstatné. Starověká mystéria bývají pro znalce spojena i s další extrémně zajímavou vlastností: jsou skutečně velmi přesná i v detailech, které nejsou explicitně vyjádřeny. A tak četné pozdější křesťanské votivní obrazy, v nichž se malému Ježíškovi namísto Tří králů či mágů klaní nějaký panovník a panovnice (jako na našem titulním obrázku z konstantinopolského chrámu Hagia Sofia, či tom ze svatokateřinské kaple hradu Karlštejn), vůbec nemusí být vzdáleny od reality roku narození malého Jezulátka.

Pokračování příště

Publikováno: 2.1.2011, 14:15




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA