Poznání

Záhadný původ biblických Tří králů

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Tříkrálový příběh, jak jej dnes díky evangelistovi Matoušovi známe, byl poprvé zapsán přibližně čtyřicet let po Ježíšově smrti. A od té doby tvoří každoroční kolorit oslav Kristova narození, prakticky až dodnes. Od dob prvních křesťanských kreseb v římských katakombách – starých již přes sedmnáct set let – se scéna Klanění Tří králů stala jedním z nejčastějších námětů západního výtvarného umění vůbec. Ale kdo vlastně Tři králové byli a jaká „hvězda“ je přivedla do Betléma, zůstává obestřeno rouškou mysterijního tajemství prakticky dodnes.

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka…“ (Matouš 2:1 – 5)

2011-01-01.Adoration_of_the_Magi_Andrea_Mantegna.jpg

Mudrci od východu

Když evangelista Matouš zapisoval krátkou poznámku o podivném mysteriózním poselstvu k právě narozenému Spasiteli, použil výrazu „mudrci od východu“. To až mnohem pozdější křesťanská tradice udělala z „mudrců“ Tři krále. Dokonce ani jejich počet není explicitně zmíněn, jen se tradičně odvozují ze tří „královských darů“ – zlata, kadidla a myrhy – předaných malému Králi králů.

Soudě z řeckého slova magoi, které Matouš při zmínce o mudrcích použil, nejednalo se o jen tak obyčejné vzdělance. Fakt, že měli přijít od východu a narození Mesiáše jim zvěstovala „hvězda“, o které věděli z proroctví, jen potvrzuje předpoklad, že pravděpodobně patřili ke kněžské kastě Mágů, kteří byli po celém Blízkém východě proslulí svou znalostí starých tradic a proroctví, ale i astrologie a věštění ze snů. To vše sehraje v pátrání po jejich původu významnou roli.

Mágové byli veleknězi monoteistického náboženství zoroastrismu, které se zhruba v sedmém století před Kristem rozšířilo po Blízkém východě z Persie a velkého úspěchu dosáhlo zejména v Babylonu. Dnešní teologové a religionisté v tomto náboženském systému spatřují mnohé podobnosti s učením starých indických véd, ale i s judaismem a potažmo křesťanstvím. Kořeny mnohých idejí a symbolů však můžeme hledat i ve starověkém Egyptě. A byl to právě legendární zakladatel zoroastrimu Zarathruštra, který podle „apokryfního“ Arménského evangelia o narození Páně z roku 500 našeho letopočtu prorokoval pozdější zrození Mesiáše i objevení „hvězdy“, která mudrce přivede.

2011-01-01.Magi_catacomb-of-priscilla02.big.jpgStarověké zdroje – literární i výtvarné – se ovšem velmi liší v tom, kolik mágů a odkud přišlo. Evangelista Matouš toto nijak explicitně nezmiňuje, a tak zbývají pouze pozdější prameny. Zatímco slavné křesťanské fresky z druhého století v Priscilliných katakombách pod římskou Via Sallaria (na snímku) znázorňují tři muže ve fryžských čapkách mágů, katakomby Donatilly znázorňují hned čtyři a další zobrazení v katakombách Petra a Marcellina jen dva. Syrské texty původem z prvních století křesťanské éry dokonce vypočítazávají plný tucet mágů putujících k Betlémské jeskyni zrození. To až zmíněné apokryfní evangelium dětství jim dává definitivní počet, jména a dokonce i hodnosti: Melichar, král Persie, Kašpar, král Indie a Baltazar, král Arábie.

Původ tří mágů

Pátráním po místě, odkud Tři mágové do Betléma vlastně přišli a kam odešli, zaměstnává nejednoho badatele již dlouhá staletí. Asi nejznámější legendární badatelkou v této oblasti byla matka císaře Konstantina Velikého, Flavia Iulia Helena Augusta (255-330), která měla ostatky údajných Tří mágů nalézt a převézt do Byzance. Podle jiných zdrojů však byzantské ostatky tří mágů přivezl do Konstantinopole až byzantský císař Zeno v roce 490. Odtud se dostaly do milánského dómu a následně kolem roku 1164 – před třetí křížovou výpravou vedenou rudovousým císařem Fridrichem I. Barbarossou – až do katedrály v Kolíně nad Rýnem. Tam spočívají dodnes, i když pravost těchto ostatků je stále zpochybňována.

Následně však také proslulý cestovatel Marco Polo na svých cestách údajně nalezl v oblasti bývalé Babylonie jiný jejich údajný hrob a na legendách o místním původu Tří mágů dodnes vydělává turistický průmysl mnoha měst v dnešním Iráku i Íránu. A skutečně, Babylon by se zdál logickým místem „bydliště“ Tří mágů. Vždyť jsme již pozanemnali, že mágové byli u babylonského dvora velmi uctívanými rádci a Babylon leží na východ od Jeruzaléma. Jenomže mnoho historiků zastává názor, že po vítězství Alexandra Makedonského z Babylonu mágové mizí. A to bylo plná tři staletí před Betlémským zázrakem. I když je jisté, že astrologická tradice se na tomto území udržela ještě po dlouhá staletí, než v dobách arabských astrologů zažila svou renesanci.


georgij-ivanovic-gurdjieff.thumb.jpg

Georgij Ivanovič Gurdjieff

Georgij Ivanovič Gurdjieff byl mystik a duchovní učitel řecko-arménského původu. Narodil se 13.1.1866 v Gjumri v Arménii. Zemřel 29.10.1949 ve věku 83 let v Neuilly-sur-Seine ve Francii.

marco-polo.thumb.jpg

Marco Polo

Marco Polo byl slavný italský kupec a cestovatel. Narodil se 15.9.1254 v Benátkách v Itálii. Zemřel 8.1.1324 ve věku 70 let v Benátkách v Itálii.

Náš současník, badatel Adrian G. Gilbert, který pátrání po biblických Mázích věnoval značnou část života, se vydal po stopě, kterou v evropské mystice zanechal učenec narozený v Arménii Georgij Ivanovič Gurdjieff. Jeho legenda o zasvěcení v tajemném klášteře Sarmoungského bratrstva někde v oblasti mezi Arménií, Tureckem a Íránem zavedla Gilberta na cestu pátrání po Mázích v této oblasti. A skutečně nakonec narazil na pozůstatky království, které ještě v dobách narození malého Ježíška zjevně žilo dle tradic, které kdysi zoroastriánští mágové vyučovali, včetně hluboké znalosti astrologie. Tou zemí bylo dnes pozapomenuté Kommagéné, království na jihu dnešního Turecka. Historické pozůstatky království, i jeho prazvláštního hvězdného náboženství, jsou dodnes patrné na tamní hoře Nemrút.

Pokračování příště

Publikováno: 1.1.2011, 14:50




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA