Uralský geoglyf je starší než obrazce v Nazce

Historický satelitní snímek služby Google Earth z roku 2007 odhalil nedaleko jihouralského jezera Zjuratkul několikasetmetrový obrazec, který svým ztvárněním téměř jako by z oka vypadl slavným jihoamerickým kresbám z peruánských And. Tajemná kamenná stavba má protáhlý čenich, čtyři nohy, přičemž ty přední jsou kratší a tenčí než zadní, má také dva parohy a zdá se, že dříve měla i ocas, který se nyní skrývá spolu s linií zad ve vegetaci. Může tak představovat losa nebo jelena. Postava zabírající plochu zhruba dvě stě krát tři sta metrů je skloněna k severu, aby jí bylo vidět z nedalekého horského hřebene.

„Figura zpočátku vypadala na pozadí zelené trávy bílá a mírně lesklá,“ napsali archeolog z Ústavu dějin a archeologie Ruské akademie věd Stanislav Grigorijev a Nikolaj Menšeninze Státního centra památkové ochrany v Čeljabinsku v článku zveřejněném loni na jaře v magazínu Antiquity. Letos v létě pak oba vědci vedli přímo na místě archeologický výzkum, který měl prozradit více podrobností o struktuře a původu záhadného obrazce.

Při archeologickém průzkumu zjistili, že celý obrazec je vytvořen z malých drcených kamenů s většími kameny roztroušenými po okrajích linií. „Zdá se mi, že mezi nimi byly i velmi nízké zídky a úzké průchody,“ říká Grigorijev. Mezi nálezy z vykopávek je také asi čtyřicet kamenných nástrojů z křemence, převážně motyček a sekyrek, nalezených na povrchu struktury. Styl jednoho artefaktu pomohl archeologům zařadit nález do pbdobí mezi neolitem a eneolitem (šesté až třetí tisíciletí př.n.l.) Grigorijev tvrdí že tato technologie je typická spíše pro eneolit v období mezi čtvrtým a třetím tisíciletím před naším letopočtem. Pokud je toto datum správné, byl by jihouralský geoglyf mnohem starší než obrazce na planině Nazca v Peru, které byly vytvořeny nejdříve kolem roku 500 př.n.l. Definitivní verdikt vynesou ovšem až další plánované průzkumy.