Poznání

Egypťané zkoumali i vliv proměnných hvězd

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Při zkoumání staroegyptského Káhirského kalendáře, papyru datovaného do období let 1163 až 1271 př. Kr., učinili pozoruhodný objev. V zaznamenaných astrologických prognózách šťastných a nešťastných dnů se kromě lunárního cyklu také zřetelně projevuje zhruba třídenní perioda hvězdy Algol. První pozorování proměnných hvězd a výpočet jejich periody tak musí historikové přepsat o tři tisíciletí.

Víte, že…? 

david-fabricius.thumb.jpg

David Fabricius

David Fabricius byl německý astrolog. Narodil se 9.3.1564 v Esensu v Německu. Zemřel 7.5.1617 ve věku 53 let v Osteelu v Německu.

john-goodricke.thumb.jpg

John Goodricke

John Goodricke byl anglický astronom. Narodil se 17.9.1764 v Groningenu v Nizozemsku. Zemřel 20.4.1786 ve věku 22 let v Hunsingore ve Velké Británii.

geminiano-montanari.thumb.jpg

Geminiano Montanari

Geminiano Montanari byl italský astronom a matematik. Narodil se 1.6.1633 v Modeně v Itálii. Zemřel 13.10.1687 ve věku 54 let v Padově.

Dosud se soudilo, že první pozorování proměnných hvězd provedl na konci 16. století německý teolog a astronom David Fabricius (1564 – 1617) u hvězdy Mira (1596). O třiasedmdesát let později popsal proměnnou hvězdu Algol astronom Geminiano Montanari (1633 – 1687). Její periodu 2,867 dne přitom stanovil až v roce 1783 devatenáctiletý anglický astronom John Goodricke (1764 – 1786). Nyní se díky výzkumnému týmu helsinské univerzity budou dějiny zřejmě přepisovat. Periodu Algolu znali už starověcí Egypťané, ba co víc, používali ji ve svých astrologických předpovědích.

Nejzachovalejší z kalendářů obsahujících staroegyptské denní věštby je Káhirský kalendář napsaný na papyru pocházejícího z období mezi roky 1163 a 1271 př. nl. Pro každý den (s výjimkou pěti „epagomenalních“ dnů na konci egyptského posvátného kalendáře) zaznamenává třemi hieroglyfy dobré či špatné předzvěsti často odvozené od mytologických dějů. Popisuje totiž opakované transformace Hórova oka, obvykle nazývaného Vedžat nebo Zuřící, od klidné k běsnící osobnosti s dobrým nebo špatným vlivem na lidi.

Astronomové z univerzity v Helsinkách již v roce 2008 standardním Rayleighovým testem zjistili, že se některá z období v záznamech Káhirského kalendáře opakují každých 29,6 dne. To téměř přesně odpovídá délce měsíčního synodického cyklu. Nov Luny, jejímž symbolem Hórovo oko také bylo, tak například souvisel s neštěstím. Jejich studie ovšem naznačila i další možné periody v kalendáři, které dále zkoumali.

Algol (β Per / Beta Persei) je jasná hvězda v souhvězdí Perseus. Patří mezi nejznámější zákrytové proměnné hvězdy, je to vůbec první objevená takováto hvězda, a současně jedna z prvních objevených proměnných hvězd. Jeho zdánlivá hvězdná velikost se pravidelně mění od 2,3 do 3,5 magnitudy v periodě 2 dní, 20 hodin a 49 minut. Algol tvoří trojitou spektroskopickou soustavu s periodami 2,867 d a 1,783 r. Na obloze ve vzdálenosti 82" od sebe má průvodce, hvězdu zdánlivé jasnosti 10,5m. Soustava je vzdálená od Země přibližně 93 ly (světelných let).

Zdroj: Wikipedia

Jedna z těchto méně významných period, o délce 2,85 dne, byla nápadně blízko, ale ne stejná, periodě proměnné hvězdy Algol. Vědci ji proto podrobili důkladnějšímu studiu, během nějž ověřovali i to, zda podmínky pozorovatelů u řeky Nil umožňují pouhým okem zaznamenat malé odchylky v jasu Algolu. Závěr studie zveřejněné letos na internetu je jednoznačný: veškerá data „sedí“ a drobný rozdíl mezi periodou v kalendáři a moderními přístroji stanoveným obdobím lze přičíst drobným změnám v pozorovacích podmínkách, které se za tři tisíce let v kosmu odehrály. „Zdá se, že první pozorování proměnné hvězdy bylo provedeno o 3000 let dříve, než se dosud předpokládalo,“ mohl tak v krátkém komentáři k zveřejněné studii konstatovat astronom z univerzity v Helsinkách Lauri Jetsu.

Starověká egyptská legenda o tom, jak rozzuřené Hórovo oko téměř vyhladilo lidstvo, se tak v symbolickém myšlení chrámových astrologů velmi pravděpodobně propojila i s drobnými změnami jasu hvězdy Algol, které mohli ti nejzkušenější z nich pozorovat. A možná právě proto – mnohem později – získala tato hvězda své arabské jméno Rás al-Ghúl, doslova „Hlava démona“, a ve starých hvězdných mapách bývá zobrazena jako hlava Medúzy v Perseově ruce.

Publikováno: 27.6.2012, 13:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA