Poznání

Slavnou královnu Hatšepsut zřejmě zabily jedovaté léky

Autor: (jds)

Obrázek

Němečtí vědci z Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität v Bonnu možná objevili, co zabilo jednu z nejslavnějších panovnic v historii lidstva. Egyptskou královnu z 18. dynastie Hatšepsut, která starověkému Egyptu vládla v první polovině patnáctého století před Kristem, možná zabila její vlastní lékárnička.

Když se v roce 2009 Michael Höveler-Müller stal kurátorem Egyptského muzea univerzity v Bonnu, napadlo ho prozkoumat vnitřek jednoho z exponátů – lahvičky, která podle nápisu patřila královně Hatšepsut. Hrdlo lahve blokovalo to, co se obecně považuje za „špínu“, ale Höveler-Müller pojal podezření, že by to možná mohla být i originální hliněná zátka. Takže možná že část z původní obsahu je stále uvnitř. A aby získal odpověď na tyto své otázky a domněnky, spojil se s Dr. Helmutem Wiedenfeldem z farmakologické fakulty. Společně pak podrobili flakonek CT vyšetření na radiologické klinice a to potvrdilo, že se nemýlili. Nádobka skutečně vykazovala, že obsahuje zbytky nějakého původního obsahu. Ve spolupráci s dalšími lékaři pak v létě roku 2009 pomocí endoskopu odebrali vzorky.

2011-08-25.Hatshepsut-1.thumb.jpgKrálovna Hatšepsut byla nepochybně jedna z nejpozoruhodnějších žen v zaznamenané historii. Byla dcerou faraona Thutmose I. a manželkou svého nevlastního bratra Thutmose II. Když její manžel zemřel, stala se vladařem v zastoupení chlapeckého faraona Thutmose III., který byl pravděpodobně dítětem Thutmose II. a jedné z jeho konkubín. Hatšepsut vystupovala jako skutečný mužský panovník, nosila všechny odznaky faraonské moci včetně královské čelenky a falešné bradky. Pod její vládou Egypt zažil roky klidu a prosperity. Přesto po její smrti nechal žárlivý nástupce trůnu Thutmose III. její vyobrazení zničit a její jméno vymazat ze všech nápisů po celém Egyptě.

Mumie Hatšepsut byla dlouho považována za ztracenou, a dokonce se předpokládalo, že ji její následník Thutmose III. zničil. V roce 2007 ale egyptské úřady oznámily, že identifikovali ženskou mumii faraona v hrobce KV60A v Údolí králů. Bylo to totéž mumifikované tělo, které našel slavný objevitel Tutanchamonova pokladu Howard Carter již v roce 1903, když vstoupil hrobky KV60. Jedná se o mumii obézní ženy, která zemřela asi v padesáti letech a zejména ke konci života ji trápily zkažené zuby. Jak odhalilo ložisko metastáz v pánevní kosti, mumie také trpěla rakovinou.

Odběr vzorků umožnil Dr. Wiedenfeldovi a jeho týmu analyzovat složení původního obsahu lahvičky. Velmi rychle bylo zřejmé, že to, co našli, nebyl vyschlý parfém, jak se až dosud odborníci domnívali. Směs v lahvičce obsahovala příliš velké množství mastných olejů na to, aby si látku člověk natíral na obličej jako kosmetiku. Dvě další složky osvětlily farmakologům vlastní účel směsi. „Našli jsme hodně nenasycených mastných kyselin, které pomáhají lidem s kožními chorobami,“ vysvětlil Wiedenfeld. Egyptologové se přidali s dalšími kousk skládačky: je totiž skutečně známo, že v rodině Hatšepsut se případy kožní choroby genetického původu skutečně vyskytovaly.

Že zkoumaná látka není pěkný parfém vypovídá rovněž třetí skupina složek – uhlovodíků z kreosotu a asfaltu, které se používají proti svědění. Krémy obsahující kreozot se používaly k léčbě chronických kožních onemocnění donedávna, než byla odhalena jejich potenciální karcinogenita. Dnes jsou v kosmetice zakázané a léky z nich vyrobené se vydávají pouze na lékařský předpis. Farmakologové v egyptské lahvičce ke svému zděšení objevili především stopy látky zvané benzopyren. „A benzopyren je jednou z nejvíce nebezpečných rakovinotvorných látek, které vůbec známe,“ říká farmakolog Helmut Wiedenfeld.

Michael Höveler-Müller, který stál u původu objevu, se domnívá, že skutečně odhalili možnou příčinu smrti legendární královny. „Když si představíte, že královna měla chronické kožní onemocnění, a že zjistila, že jí masti přinášejí krátkodobé zlepšení, mohla se v průběhu života vystavit velkému riziku. Již dlouhou dobu víme, že Hatšepsut měla rakovinu a možná na ni i umřela. Nyní známe skutečné příčiny,“ řekl.

2011-08-25.hatshepsut01.big.jpg


Foto Keith Schengili-Roberts, Universität Bonn / Barbara Frommann

Publikováno: 25.8.2011, 16:45




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA