Co objevil robot Džedi v tajné komůrce Velké pyramidy

Otevírač cest

Hon za jedním z posledních velkých tajemství Chufuovy pyramidy začal někdy v roce 1993, když mladý německý inženýr Rudolf Gantenbrink sestavil prvního robota nazvaného Wepwauwet, „Otevírač cest“, po staroegyptském označení boha se šakalí hlavou provázejícím duše zemřelých do záhrobí. Jeho původním účelem bylo vyčistit větrací kanály, které vedou z Královské komory Velké pyramidy k jejímu plášti, aby se uvnitř často navštěvované památky zlepšily klimatické poměry a zamezilo se tak jejímu chátrání. Druhé své vozítko Wepwauwet 2 osazené kamerou a laserovými měřícími přístroji poté vyslal i do zaslepených šachet vedoucích z nižší, tzv. Královniny komory, aby prokázal, že tyto šachty stavitelé pyramidy sami opustili před její dostavbou. Jaké však bylo překvapení celého týmu i egyptologického světa, když robot po 63 metrech na samém konci jižní šachty narazil na kamenné dveře osazené kusem kovu – jediném dosud nalezeném stavebním kovu v celé pyramidě!

Automatický Otevírač cest tak otevřel cestu k jedné z největších egyptologických senzací konce dvacátého století. Fantazie profesionálních egyptologů, nezávislých badatelů, ale i podivínských fantastů, se rozběhla naplno a o tom, co se skrývá za tajemnými kamennými dvířky v blízkosti pláště pyramidy vlastně skrývá. A co má znamenat ten kus kovu zapuštěný v kameni? Ihned se objevily závěry o tom, že tento kousek kovu je nesporným důkazem, že Velkou pyramidu v Gíze připisovanou faraonovi Chufuovi ve skutečnosti postavili mimozemšťané, zastánci méně fantastické teorie, že staří Egypťané pyramidy používali jako ohromnou elektrárnu pracující na pricipu obřího křemíkového kondenzátoru umístěného přesně do míst s mimořádnými vlastnostmi geomagnetického pole a telurických proudů, v něm zase viděli poslední pozůstatek po demontáži někdejšího technologického zařízení pyramidy. A i ti nejskeptičtější egyptologové, kteří stále věřili že jde jen o zaslepení nepotřebných větracích kanálů pyramidy, si kladli otázku, co se vlastně za těmi dvířky skrývá. Obsahuje Velká pyramida další, „tajné“ komnaty? A co v nich, sakra, dodnes může být ukryto lidským zrakům?

Faraonův kouzelník

Protože dosah Gatebrinkova objevu byl skutečnou třaskavinou a skrýval také velký potenciál budoucích výzkumů na jednom z nejvýznamnějších objektů lidské historie, postavil se do čela dalších průzkumů jižní šachty osobně sám egyptologický guru, šéf nejvyššího úřadu pro památky v Egyptě a dnešní egyptský ministr pro památky, excentrický doktor Zahi Hawass. Trvalo dalších devět let, než se na svou pouť šachtou vydal další robot, který měl na znepokojující otázky odpovědět. Robota, kterého tentokrát sestavil doktor Ng Tze Chuen z Honkongu, který měl zkušenosti s vývojem vesmírných automatů, osadili i malou vrtačkou, která měla kamenná dvířka provrtat a protáhnout jimi do prostoru za kamenem mikrokameru. Robot se v roce 2002 provrtal kamenným blokem a nafilmoval jen malou komůrku zablokovanou jiným, větším kamenným blokem. Bylo třeba zdokonalit robota.

Projekt průzkumu větracích šachet Královniny komory nazvali Džedi po mágovi faraona Chufua, jemuž měl podle legendy se stavbou radit. Hawassův mezinárodní tým nové automatické vozítko navržené Robem Richardsonem z Univerzity v Leedsu, jenž se k projektu připojil v roce 2006, vybavil mikrokamerou, která je schopna natáčet svůj pohled a tím nahlédnout i do míst, kam původní mikrokamera neviděla. První testy nového robota proběhly již v roce 2009, nicméně první snímky z malé komůrky na konci zaslepené jižní větrací šachty Královniny komory zveřejnil New Scientist až tento týden.

Tajemné hieroglyfy

Co tedy Džedi v malé komůrce v blízkosti pláště Velké pyramidy vlastně nasnímal? Kompozitní i detailní snímky zveřejněné výzkumníky ukazují, že na podkladovém bloku, „podlaze“, malé komůrky prochází čáry namalované červenou barvou a stejnou barvou namalované značky, pravděpodobně hieroglyfy. Tyto „tajemné“ značky však nejsou pro egyptology žádným velkým překvapením. Podobné a stejnou barvou namalované, znaky se nachází i v jiných skrytých prostorách Velké pyramidy, které už prozkoumali, například v takzvaných odlehčovacích komorách nad stropem Královy komory.

Podle názoru egyptologů se pravděpodobně jednalo o značky stavbařů. „Většinou tak zapisovali číselné údaje o mírách, data a jména pracovních skupin stavitelů pyramidy,“ vysvětlil jejich pravěpodobný účel egyptolog z Harvardu Peter Der Manuelian. Zahi Hawas, který celý projekt Džedi řídí osobně, se však nevzdává, že najde skrytou komnatu s nějakým významným nálezem. „Královská komora mohla být jen naoko, protože pro starověké Egypťany bylo nejdůležitější pohřební komoru ukrýt. Podle pověsti se navíc kouzelník Džedi setkal s Chufuem, když pátral po bohu Thovtovi, aby mu pomohl skrýt pyramidu. Možná proto je přeci jen něco v pyramidě ukryto,“ prohlásil pro New Scientist.

Jaký je význam šachet

Šikmo stoupající šachty uvnitř stavby Achut-Chufu („Chufu na obzoru, či Chufuův obzor“), které v posledních dvaceti letech vědci prozkoumávají za pomoci automatických vozítek, zcela jistě nehrály v době svého vzniku roli pouhých větracích otvorů, jak se dosud většina egyptologů domnívala. Už Gatebrinkova zaměření v devadesátých letech a následné astronomické výpočty, které zveřejnili Robert Bauval a Adrian Gilbert ve svém celosvětovém bestselleru Souhvězdí Orionu a tajemství pyramid jasně ukazují, že pravděpodobně nesly i náboženský, symbolický a možná také praktický účel. Jejich směr je totiž přesně astronomicky zaměřen a odpovídá směrům ke kulminačním bodům čtyř jasných hvězd na noční obloze v období kolem roku 2450 před Kristem, tedy zhruba v době, kdy legendární faraon Chufu – řecky zvaný Cheops – vládl. Jižní šachta Královniny komory, tedy ta, na níž se nyní soustředí nejvíce pozornosti, směřovala k nejjasnější a pro starověké Egypťany nejvýznamnější hvězdě Sírius!

Dozajista zajímavým detailem celého výzkumu bude také prozkoumání ozdobných hřebů zapuštěných v „dvířkách“ jižní šachty Kraálovniny komory. Pokud by se ukázalo, že měděné kování obsahuje více než 2% cínu, muselo by přinejmenším být opraveno datování celé Doby bronzové a vrhlo by nové světlo na technologické možnosti, které pro zpracování kamene stavitelé pyramid měli. Podle údajů zveřejněných Projektem Džedi i samotným Hawassem je robotDžedi vybaven i vrtákem na proniknutí dalším kamenným blokem. Zatím jsme se o něm jen dozvěděli, že je ohlazený a podle názoru archeologů musel tedy být poměrně důležitý. Nicméně na výsledky tohoto průzkumu si veřejnost bude zřejmě ještě nějakou dobu počkat. Věřme, že to nebude trvat dalších obvyklých devět let.

---

Foto Project Djedi, DrHawass.com/Sandro Vanini
Schéma New Scientist, Kaduceus.cz