Poznání

Staří Peršané použili proti Římanům chemické zbraně

Autor: (jds)

Obrázek

Historik z University of Leicester v Anglii Simon James v lednovém vydání American Journal of Archeology přišel s novou teorií o tom, jak zemřelo devatenáct římských legionářů a jeden perský voják, v podzemních tunelech pod hradbami starověkého syrského města Dura. Z pozice těl a dalších nálezů totiž usoudil, že se mohlo jednat o jedno z prvních použití chemických zbraní v historii vojenství.

Víte, že…? 

V polovině třetí století se perští Sasánovci rozhodli vyrvat syrské město Dura Európos, což se překládá jako pevnost Európos, z moci Římanů, kteří zde měli silnou vojenskou základnu. Základna to byla velmi strategická, protože město leží na březích Eufratu ve východní Sýrii a bylo tak jednou z předsunutých hraničních římských bašt ohrožujících perskou hegemonii v oblasti. Bylo ovšem také velmi dobře opevněné a jeho bezpečí střežily několik metrů silné zdi.

Peršané se rozhodli vykopat pod hradbami tunely, jimiž by se dostali do města. Římané ovšem podobný pokus očekávali a ve snaze zabránit perským tunelářům podkopat hradby začali hloubit vlastní tunely. Obě armády se pak na několika místech skutečně pod zemí střetly, jak svědčí nálezy archeologa Roberta du Mesnil du Buisson z dvacátých a třicátých let minulého století. Du Mesnil také na jednom z takových míst v tunelech pod městskými hradbami našel hromadu koster nejméně 19 římských vojáků a jednoho osamělého Peršana. Představil si divoký boj muže proti muži v podzemí, během něhož Peršany Římané zahnali na ústup a pak tunel zapálili. V tunelu totiž nalezl i krystaly síry a asfaltu, což naznačovalo, že oheň byl velmi horký a postupoval velmi rychle.

Bezmála sto let staré hypotézy a dokumenty nedávno přezkoumal Simon James a na základě všech dostupných informací původní obrázek o situaci při dobývání Dury pozměnil. Zjistil, že vojáci určitě nezemřeli mečem, jak původní nálezce věřil, ale udusil je jedovatý kouř, který v podzemí pravděpodobně založili Peršané. Spolu s jednotkou římských legionářů pak zřejmě zemřel i samotný zakladatel podzemního požáru. Podle Jamese se mohlo jednat o perskou past, když jejich tuneláři zaslechli, jak a kde se k jejich štolám blíží Římané. „Bylo by to téměř doslova jako výpary z pekla přicházející z římského tunelu,“ řekl James.

O správnosti hypotézy s použitím dusivého kouře jako účinné chemické zbraně svědčí podle expertů polohy jednotlivých těl, jak je zazanamenali archeologové ve třicátých letech i fakt, že se nenašly ani žádné přímé stopy po boji. Používání chemických zbraní na blízkém východě navíc bylo ve třetím století po Kr. již dobře známé a Peršané se ho pravděpodobně naučili za dlouhých antických válek od svých tradičních nepřátel, Řeků.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 12.3.2011, 8:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA