Poznání

Jak zněla starověká churritská hudba

Autor: (jds)

Obrázek

Asi nejstarší záznamy starověkých hudebních děl se podařilo objevit již v padesátých letech při vykopávkách starověkého kanaanského pobřežního města Ugarit. Od té doby se klínopisné záznamy starého národa Churritů snaží převést muzikologové z celého světa do moderních notových záznamů, díky kterým již dnes máme příležitost si vyslechnout některé z rekonstrukcí těchto tři a půl tisíce let starých hudebních skladeb.

Víte, že…? Video 

Hliněné tabulky s klínopisným zápisem v jazyce starověkého národa Churritů se archeologům již v roce 1950 při vykopávkách královského paláce ve starověkém městě Ugarit u dnešního syrského Ras Šamrá. Obsahovaly celkem šestatřicet textů z poloviny druhého tisíciletí před Kristem doprovázených znaky, které historici identifikovali jako jeden z nejstarších záznamů hudby v lidských dějinách. Churrité přitom byli jedním z dominantních národů v době bronzové v Sýrii a jejich mýty a tradice měly obrovský vliv na společnost a kulturu v celém tehdejším biblickém Kanaanu.

Asi nejvýznamnější a nejúplnější churritský text mezi nalezenými tabulkami byl ten, který dnes archeologové označují jako Hymnus H.6. Obsahuje chvalozpěv na churritskou bohyni sadů Nikkal. Tato bohyně byla mytologickou partnerkou významného churritského boha – Osvětlovače nebes a Pána srpu – Jaricha, podle nějž bylo i odvozeno jméno nejstaršího starověkého města Jericha nedaleko Jeruzaléma. „V horní části tabulky se nachází text v churritštině o manželce lunárního boha Nikkal. Ale tabulka neobsahuje žádné explicitní vysvětlení, jak se slova vztahují k hudbě uvedené vespod. K dispozici jsou čtyři řádky slov a šest řad hudebních značek. Stačí jen hádat a kombinovat, a to je to, co každý z nás dělá dodnes,“ uvedla profesorka assyrologie University of California a kurátorka Lowieho muzea antropologie v Berkeley Anne Draffkorn Kilmerová, která svou první vědeckou práci o možné hudební interpretaci klínopisného textu publikovala již v roce 1972.

Historici a muzikologové se domnívají, že starověký hudební zápis je ekvivalentem sedmistupňové diatonické stupnice („do, re, mi…“) a své hudební rekonstrukce opírají i o zjištění profesorky Kilmerové, že počet značek hudební notace odpovídá počtu slabik horního churritského textu. Na základě těchto poznatků potom vznikají moderní rekonstrukce starověkých hudebních děl, mnohdy ovšem velmi odlišné.

V první ukázce interpretuje expert na starověkou hudbu Michael Levy verzi Hymnu o Nikkal doktora Richarda Dumbrilla na repliku starověké lyry.

Na základě stejné rekonstrukce doktora Richarda Dumbrilla vznikla i další nahrávka, jak mohla původní churritská hudba původně znít, od Fabrice Favre.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 21.1.2011, 12:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA