Osobnosti

Barokní stopa Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Při procházkách Prahou nalezneme často podivuhodné věci i na místech, kde bychom je nečekali. Například detail sousoší sv. Františka Xaverského na Karlově mostě znázorňuje mladého muže nesoucího knihu s biretem. Podle pověsti znázorňuje autora sochy, barokního umělce Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, ve věku třiadvaceti let.

Aktualizováno Fotogalerie 

Pokračovatel rodinné tradice

Narodil se 12. září 1688 Červeném Hrádku u Chomutova v západních Čechách jako druhý syn sochaře Jana Brokoffa. Podobně jako jeho bratr Michal Jan Josef pokračoval v rodinné tradici a vyučil se sochařství v dílně svého otce.

V českém prostředí jsou známa především jeho díla na Karlově mostě. Ačkoliv většinu soch z Brokoffovy rodinné dílny signoval obvykle její majitel, otec Jan, je nesporné, že řadu prací pro Karlův most prováděli ve skutečnosti spíše jeho synové. Ferdinandu Maxmiliánovi je připisováno autorství či spoluautorství u hned sedmi plastik této světoznámé barokní open-air galerie, včetně snad nejpopulárnějšího trinitářského sousoší lidově zvaného Turek na Karlově mostě (sousoší sv. J. z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem z roku 1714). Legendy o tomto Turkovi jsou součástí pražské lidové mytologie dodnes.

Z Karlova mostu do Evropy a zpět

Karlův most je pro zájemce o Brokoffovo dílo skutečně neocenitelným zdrojem studia vývoje talentu mladého umělce. Jsou zde umístěna díla, které vytvořil již jako devatenáctiletý mladík (sousoší světic Barbory, Markéty a Alžběty), i další jeho ranná díla: socha svatého Kajetána (1709) a sousoší Františka Borgiáše (1710). Na sousoší jezuity Františka Xaverského z roku 1711, prý dokonce zanechal třiadvacetiletý Brokoff vlastní autoportrét. U Brokoffů vzniklo i sousoší znázorňující podivnou symbiózu Vincence Ferrerského s českým patronem svatým Prokopem (1712). Sedmé dílo pro Karlův most - jeho ztvárnění jiného jezuitského preláta Ignáce z Loyoly, spadlo při velké povodni v roce 1890 do Vltavy a již nikdy nebylo na most osazeno. Z trosek vytažených z řeky zrekonstruovaný originál je dnes uložen v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti.


2010-09-07.BrokoffBarbora

Počet obrázků: 8

Během svých četných cest, okolo roku 1714, potkal ve Vídni význačného rakouského architekta Jana Fischera z Erlachu, s nímž pak spolupracoval na svých významných dílech. Spolu s ním získával zakázky z Vídně a slezské Vratislavi. V evropském kontextu patří mezi jeho nejznámější díla třeba oltář kurfiřtské kaple v katedrále ve Vratislavi, výzdoba hlavního oltáře chrámu svatého Karla Boromejského ve Vídni, či průčelí benediktinského kláštera v Krzesoboru.

S Fischerem tvořili ovšem společně i pro Prahu a českou klientelu. Kromě zmíněných sedmi soch na Karlově mostě se v Praze podílel na výzdobě Morzinského paláce (1714), sousoší svatého Jana Křtitele s anděly (1714 - 1715), či náhrobku Václava Vratislava z Mitrovic v kostele svatého Jakuba (1714 - 1716). Vyřezal také dřevěné sochy oltáře Kalvárie v kostele svatého Haštala a může se pochlubit také instalací Mariánského morového sloupu na jedné z nejfrekventovanějších pražských turistických tras na Hradčanském náměstí.. Tento sloup tvořil mezi lety 1724 a 1726.


ferdinand-maxmilian-brokoff.thumb.jpg

Ferdinand Maxmilián Brokoff

Ferdinand Maxmilián Brokoff byl český sochař a řezbář. Narodil se 12.9.1688 v Červeném Hrádku u Chomutova. Zemřel 8.3.1731 ve věku 43 let v Praze.

Brokoffova barokní stopa

Není mnoho takových umělců, kteří by se tak výrazně zapsali do tváře měst na dlouhá staletí. Výrazné stopy Brokoffova pražského působení nese i mnoho dalších kostelů, které za jeho života procházely četnými barokními úpravami (například známý gotický chrám Panny Marie před Týnem). Jeho jezuitští chlebodárci měli Brokoffa velmi v oblibě, a tak mu svěřili i významné práce na svém pražském ústředí v Klementinu.

Ferdinand Maxmilián Brokoff skonal ve svém osudovém městě - Praze 8. března 1731. Veřejný prostor města, který tak výrazně ovlivnil, je mu jedinečným náhrobkem dodnes.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 7.9.2010, 12:50




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA