Osobnosti

Životní peripetie Heleny Petrovny Blavatské

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Okultní nauky v průběhu předchozích dvou a půl století významně poznamenala revoluční událost související se vznikem teosofického hnutí. U jeho zrodu stála svérázná korpulentní dáma s pronikavým pohledem, Helena Petrovna Blavatská, od jejíhož narození dnes uběhlo 180 let.

Jedna z největších, ale i nejkontroverznějších, postav světového okultismu posledních tří století spatřila světlo světa 12. srpna 1831 na Ukrajině v tehdejší Jekatěrinoslavi, dnešním Dněpropetrovsku. Jelena Petrovna Hahnová byla dcerou dcera plukovníka Petra Alexejeviče von Hahn a autorky románů Jeleny Andrejevny Fadějevové. Dětství prožila se sestrou Věrou na panství svého dědečka Fadějeva v Saratově, kam se do péče své babičky Jeleny Pavlovny, rozené kněžny Dolgoruké uchýlila po smrti své matky v roce 1842. A aristokratické prostředí, výchova vysoce vzdělanou a umělecky založenou babičkou i zednářská knihovna po pradědečkovi Dolgorukém byly prvními faktory, které začaly formovat osobnost ženy, která měla navždy proměnit okultismus na celém světě.

Pod otcovým vlivem se již od mládí učila jezdit na koni a s tím souvisel i jeden z jejích ranných okultních zážitků, když coby třináctiletá málem spadla ze splašeného koně. Ucítila prý ale pár neviditelných rukou Inda v bílém turbanu, který měl být jejím celoživotním tajným ochráncem, a zázračně se z nebezpečné situace dostala. A takových vzpomínek z mládí měla pozdější Madamme Blavatsky v zásobě mnoho. Byla prý už od dětství jasnovidná, náměsíčná o dokázala prý rozprávět s nejrůznějšími elementály. Lidé, kteří jejím historkám nevěřili, jí alespoň nikdy nemohli upřít fenomenální paměť a fantastické fabulační schopnosti. Ty už ostatně prokázala zhruba v devíti letech, když začala působit jako médium zprostředkující informace od ducha jménem Tekla Lebendorfová. Během seancí dokázala i reprodukovat některé historické dokumenty a než se ukázalo, že dokumenty i fotografii domělé Tekly kdysi jako malé, pětileté, dítě viděla v kufru jednoho rodinného přítele, trvaly její domnělé styky s nadpřirozenem několik let.

2011-08-12.Blavatsky.007.big.jpgV sedmnácti letech se Jelena Petrovna vdala za muže třikrát staršího než byla ona. Jejím manželem se stal viceguvernér Jerevanské provincie generál Nikefor Blavatský. Zda za tím byla pouhá snaha dokázat své vychovatelce, že nemá pravdu, když tvrdila, že by si Jelenu nevzal ani ten „opelichaný havran“ nevzal, nebo zda si chtěla vydobýt více nezávislosti na rodině, či snad léčit milostné zklamání ze vztahu s okultistou knížetem Galycinem, to věděla jen ona sama. Každopádně, jak se po letech protokolárně ukázalo, s manželem (a ani potom s žádným jiným mužem) Blavatská nikdy sexuálně nežila. A od manžela po třech měsících prchla a – dle svého vyprávění – dobrodružně zmizela do Konstantinopole. Tím začala její světoběžnická životní etapa.

Na cestách kolem světa

O cestovatelské etapě života Heleny Petrovny Blavatské existuje, podobně jako o jejím dětství, mnoho neuvěřitelných zkazek, které ovšem mají tu zásadní chybu, že je naprosto není možné ověřit. Pochází totiž z pamětí samotné Blavatské, případně ještě navíc zprostředkovaných jejími pozdějšími spolupracovníky, což vzhledem k jejím prokázaným fabulačním schopnostem a častému přehánění není úplně nejspolehlivější zdroj. Fantazie a realita šly v životě této jedinečné okultistky vždy ruku v ruce…

Z Turecka se mladičká uprchlice v roce 1849 měla dostat přes Řecko až do Egypta, kde mělo dojít v doprovodu jistého bohatého Kopta, snad Paolose Metamona, k jejímu zasvěcení. Měla se zde setkat s prvními magickými demonstracemi, ale i ochutnat hašiš, který ji nadále provázel životem. Také tu měla navázat kontakty s Luxorským hermetickým bratrstvem. Procestovala prý celý Egypt a Střední východ a odtud se vydala do Paříže a do Londýna, kde pilně navštěvovala tehdy módní spiritistické seance a první kurzy spiritistického guru Allana Kardeca.


allan-kardec.thumb.jpg

Allan Kardec

Allan Kardec byl francouzský badatel a zakladatel moderního spiritistického hnutí. Narodil se 3.10.1804 v Lyonu ve Francii. Zemřel 31.3.1869 ve věku 65 let v Paříži ve Francii.

henry-steel-olcott.thumb.jpg

Henry Steel Olcott

Henry Steel Olcott se narodil 2.8.1832 v Orange ve Spojených státech amerických. Zemřel 17.2.1907 ve věku 75 let v Adyaru v Indii.

Počátkem padesátých let prý také poprvé projela severní Amerikou, od Kanady až po Mexiko a navštívila přitom i Karibik. O pár let později severoamerický kontinet procestovala od východu na západ, od New Yorku až do San Franciska, přičemž měla putovat přes Skalisté hory s konvojem amerických osadníků. V létech 1852 až 1853 byla v Indii, odkud se pokusila dostat do Tibetu, k čemuž však pravděpodobně nikdy nedošlo. Roku 1858 se na krátko vrátila do Ruska, aby brzy odcestovala s italským operním zpěvákem Agardi Metrovičem. Dvakrát údajně byla v Peru, v Itálii v šedesátých letech bojovala po boku revolucionáře a svobodného zednáře Garibaldiho…

V roce 1870 již znovu pobývá v Egyptě, kde ve spolupráci s francouzskými spiritisty Emmou Cuttingovou a Alexisem Coulombem zakládá po Kardecově vzoru Societé spirite. Spiritistická společnost však končí neslavně, Blavatská je veřejně odhalena jako podvodnice a prchá z města s ostudou.

Zrození teosofie

Do Spojených Států se Helena Petrovna Blavatská vrátila znovu v roce 1873. Živila se nejprve jako newyorská květinářka, ale poté, co zdědila po otci větší majetek, opět se vrhla na duchovně-spiritistickou dráhu. Významný okamžik nastává v následujícím roce, když jí zprávy o pozoruhodných seancích, které se konaly na farmě rodiny Eddyových, přivedly do Chittendenu ve Vermontu. Čtrnáctého října 1874 jí tam totiž připálil cigaretu jiný zájemce o duchovní bádání jménem Henry Steel Olcott. A vzniklo přátelství, na jehož základě za necelý rok, v září 1875, vznikla slavná Teosofická společnost. „Naše známost sice začala kouřením, vznikl z ní ale veliký a neutuchající oheň,“ napsal o tomto historickém okamžiku později plukovník Olcott.

„Do Ameriky jsem byla záměrně poslána a byla jsem navedena na Eddyovy. Tam jsem se potkala s Olcottem, zamilovaným do duchaření, stejně silně, jako se později zamiloval do Mistrů. Bylo mi nakázáno přesvědčit jej o tom, že zabývat se spiritistickými jevy bez znalostí okultní filosofie je nebezpečné a bezúčelné. Dokázala jsem mu, že vše co média dokáží dělat s pomocí duchů, dokáží jiní mocí vůle a bez jakýchkoli duchů; že zvonění zvonců, čtení myšlenek, klepání a fysikálních jevů lze docílit každému, kdo má schopnost jednat ve svém hmotném těle s pomocí orgánů svého astrálního těla; já jsem takovéto schopnosti měla již od svých čtyř let, jak se o tom přesvědčila celá moje rodina. Dovedla jsem pohybovat nábytkem a zjevně způsobovat levitaci předmětů, přičemž moje astrální paže, které je podporovaly, zůstaly neviditelné; to vše dříve, než jsem se vůbec dozvěděla o existenci Mistrů,“ okomentovala toto setkání sama Blavatská.

2011-08-12.Blavatsky_and_Olcott.big.jpg

Ještě před založením Teosofické společnosti se 3. dubna 1875 v New Yorku podruhé vdala za Michaela C. Betanellyho. Ani toto manželství, uzavřené ještě v době, kdy zřejmě její první manželství nebylo v Rusku formálně rozvedeno, nefugovalo. Po několika měsících se odloučila i od druhého manžela a v roce 1878 stvrdil soud jejich rozvod. Jen o pár dní později, 8. července 1878, získala Helena Petrovna Blavatská občanství USA.

Od Isis k doktríně

V New Yorku po založení Teosofické společnosti bydlela Blavatská společně s Olcottem ve společném bytě a společně se začínali prosazovat na veřejnosti. Helena Petrovna začala psát svoji knihu Isis Unveiled (Odhalená Isis), která vyšla roku 1877. Rozruch, který vyvolala byl skutečně revoluční. I když knihu Blavatská napsala v angličtině, která nebyla jejím rodným jazykem, americkou veřejnost nasáklou spiritismem a myšlenkami svobodného zednářství doslova nadchla. I když v předmluvě psala, že „…nevěříme v žádné kouzlo, které překračuje rozsah a schopnost lidské mysli, ani v "zázrak", ať už božský či ďábelský, pokud znamenají překročení přírodních zákonů zavedených od věčnosti…“ Její mistrné nakládání s fakty načerpanými ze směsice nauk nejrůznějších, často nepříliš slučitelných okultních tradic, plně odpovídalo požadavku tehdejšího publika. Džin, jemuž se v okultních kruzích dodnes někdy říká „teosofická indiskrece“, byl vypuštěn z lahve. Duchovní mistři Blavatské, Mahátmové, poprvé promluvili ke světové veřejnosti a kniha mizela z pultů okamžitě po tisících.

V odborných kruzích se prvotině Madamme Blavatské dostalo poněkud rozporuplného přijetí, nicméně fakt, že k Teosofické společnosti se hlásilo čím dál více nadaných okultistů, rozhodl. Teosofie úspěšně vstoupila do dějin a za několik desítek let nebylo na Západě okultisty, kterého by alespoň nějakým způsobem neovlivnila. A publikum nažhavané Odhalenou Isidou si žádalo další a další informace od Mahátmů. Jejich touhu uspokojila Blavatská svým druhým stěžejním dílem The Secret Doctrine (Tajná doktrína), která vyšla v roce 1888.

2011-08-12.Blavatsky_Olcott_Mavalankar.big.jpg

Tajná doktrína už v sobě zahrnovala i nové poznatky, které Blavatská načerpala poté, co spolu s ústředím společnosti přesídlila do Indie, kam přijela v roce 1879. V Bombaji se seznámila s okultistou A. P. Sinnetem a v roce 1880 spolu s Olcottem navštěvuje Cejlon. O dva roky později se Teosofická společnost definitivně stěhuje do Adyaru u Madrásu (nyní Chennai). V roce 1886 se Blavatská vrací do Evropy a rok pobývá v belgickém Ostende, kde dokončuje svou Tajnou doktrínu, a poté definitivně přesídlila do domu v Anglii, který dostala od svých následovníků. Na adrese „19 Avenue Road, St Johns Wood, Londýn“ pak žila až do své smrti 8. května 1891.

Zhodnotit význam tak rozporuplné osobnosti, hluboce vzdělané, fenomenálně inteligentní, citlivé, ale i vznětlivé, nepříjemné a fantazírující fabulátorky (a možná pro někoho i lhářky či podvodnice), se pokoušelo už mnoho jejích životopisců. A přesto, že od jejího narození letos uplynulo sto osmdesát let a od její smrti sto dvacet, zřejmě ještě nikomu se to nepovedlo zcela beze zbytku. Helena Petrovna Blavatská, svérázná ruská žena, které Západ vděčí za otevření dveří tajných komnat esoterických nauk, byla totiž kategorií sama pro sebe. Ať již byla jakákoliv, okultismus před Blavatskou byl naprosto jiný, než po ní. Stal se doslova všelidovým vlastnictvím se všemi přínosy i zápory, které to přineslo.

Publikováno: 12.8.2011, 21:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA