Osobnosti

Jak Hiram Bingham před sto lety objevil Machu Picchu

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Dnes je tomu přesně sto let, kdy americký archeolog Hiram Bingham v doprovodu malého indiánského chlapce Pablita Alvaréze stanul na umělé náhorní plošině v peruánských Andách a znovuobjevil ruiny zapomenutého města Machu Picchu. Ačkoliv znovuobjevení inckého sídla, které bylo více než půl tisíciletí opuštěno v džungli, přineslo svému nálezci ohromný zájem médií a celosvětovou slávu, doprovázely ho i ústrky a mnohá zklamání.

Pozdější cestovatel, archeolog, finančník a politik Hiram Bingham se narodil 9. listopadu 1875 v misionářské rodině na Havaji. Od dětství toužil po dobrodružství, cestování a slávě, což nejlépe dokládá historka, jak se ve již ve dvanácti letech pokusil z ostrovů uprchnout, aby mohl své cestovatelské sny zrealizovat. Nepodařený pokus překazil Binghamův přísný otec, a tak první dlouhou cestu Hiram uskutečnil až o pět let později, když odjel na kontinent studovat teologii na univerzitu Yale.

Na univerzitě se mu však pokračování v rodinné tradici zprotivilo, teologická studia nahradilo studium historie a ve třiadvaceti letech se také dobře oženil s Alfredou Mitchellovou, dívkou z velmi zámožné rodiny, jejímž dědečkem byl zámožný klenotník Charles L. Tiffany. Hiram Bingham byl jedním z prvních studentů historie a archeologie, kteří si jako specializaci vybrali dějiny Latinské Ameriky, což se tehdy příliš v odborných kruzích nenosilo. Jeho prvním úkolem tedy spíše bylo získat pro iberoamerická studia akademickou a finanční podporu.

2011-07-23.machu-picchu05.big.jpgKdyž počátkem 20. století Hiram Bingham plánoval první expedice do jižní Ameriky, nechtěl hrdě k jejich financování používat zdroje své bohaté manželky. S podporou Yaleské univerzity sice odjel na odbornou konferenci v Yale a poté na první krátkou návštěvu Peru, ale na vlastní velkou expedici, která by mu přinesla tolik žádanou slávu, to stále nebylo. A Peru, kde v doprovodu místních v roce 1909 navštívil i trosky posledního útočiště Inků z roku 1572 Vilacabamba, ho lákalo stále více. Financování první velké expedice do dosud nepříliš archeologicky prozkoumané země Inků si zajistil až o rok později tím, že univerzitě slíbil, že jedním z jejích cílů bude i zdolání Mount Coropuna, hory považované tehdy za nejvyšší v celé Americe, a také tím, že nakonec svolil k zaplacení části expedičních výloh z rodinných kont a sponzorských příspěvků rodinných přátel.

Za tajemstvím Inků

V květnu 1911 odjela směrem k Peruánským břehům sedmičlená expedice expertů, které osobně vybíral Hiram Bingham tak, aby každý měl vlastní užitečnou specializaci, kterou během výpravy uplatní. Počátkem července dorazili do dávné metropole incké říše Cuzca a jali se plánovat další postup. Vyptávali se na staré indiánské památky v džungli místních lidí a vyhodnocovali, jak jim informace místních mohou být prospěšné. Jako nejzajímavější se jim jevil tip místního rektora univerzity na jakéhosi indiánského farmáře Melchora Arteagu žijícím v Mandor Pampa severně od Cuzca. Tento znalec peruánské divočiny by jim mohl prý říci víc.


hiram-bingham.thumb.jpg

Hiram Bingham

Hiram Bingham byl americký historik a politik, objevitel Machu Picchu. Narodil se 19.11.1875 Honolulu v USA. Zemřel 6.6.1956 ve věku 81 let ve Washingtonu v USA.

Do Mandor Pampa dorazil předvoj Yaleské expedice třiadvacátého července a v blízkosti obydlí Melchora Arteagy zřídil svůj základní tábor. Druhý den se navzdory nepříznivému počasí a rozvodněným horským řekám vydala expedice do hor. Jejich indiánský průvodce se sice nejprve zdráhal, ale přesvědčilo ho naléhání Binghama nažhaveného místními zkazkami o troskách v džungli a hlavně jeden stříbrný americký dolar. Namáhavý výstup zahájili krátce před jedenáctou ráno a podle vzpomínek Binghama si v prudkých kopcích rozmočených dešti si cestovalé směrem vzhůru sáhli až na dno fyzických sil. Jen pár set metrů pod vrcholem navštívili chatrč rodiny Alvarézových. Odtud až na vrchol hory už vedl Binghama jejich malý syn Pablito.

Asi dvacet minut před jednou odpoledne, stanuli Hiram Bingham a Pablito Alvaréz na náhorní plošině mezi velmi dobře zachovalými zbytky starých indiánských staveb kompletně zarostlých džunglí. Fascinovaný Hiram Bingham okamžitě pořizuje první panoramatické i detailní snímky na nejmodernější fotoaparáty Kodak, které mu dodal jako sponzorský dar sám zakladatel této proslulé firmy George Eastman. Jako zkušený archeolog navíc Bingham po krátké době nachází první důkazy toho, že město nebylo nikdy dobyto a vypleněno španělskými conquistadory. Pablito provádí Binghama městem a ukazuje mu stále více neuvěřitelných nálezů…

2011-07-23.machu-picchu02.big.jpg

Ke světové slávě

Po pěti hodinách na vrcholu se skupinka vydává zpět do tábora. Cestou si ovšem povšimne obdělaného pole a stop po tom, že místní lidé „ztracené město“ dobře znají. Cestu k zachovalým terasovitým polím s dosud funkčním zavlažovacím a kanalizačním požárem jim totiž odhlalil požár již deset let před Binghamovou expedicí. A byla to asi právě frustrace z tohoto poznání, že význam znovuobjevení Machu Picchu sám Bingham v několika příštích letech nedoceňoval. Expedice pokračovala dál, v srpnu navštívila ruiny incké pevnosti Vilacabamba („Posvátné údolí“) na Espiritu Pampa („Planině duchů“) a v říjnu stanuli na slibované hoře Coropuna, o níž stále nevěděli, že není nejvyšší horou kontinentu. Na závěr expedice se ještě na Machu Picchu vrátili, aby provedli první odkyrtí staveb v džungli, jejich zaměření a vyhotovili první přesnou mapu lokality.

2011-07-23.machu-picchu03.big.jpgDo Machu Picchu zamířila příštího roku další yaleská expedice, kterou ovšem vedl spíše archeolog a antropolog George F. Eaton, jelikož Bingham raději odcestoval jinam v Peru. Eaton objevil v lokalitě asi 150 hrobů a podrobil je antropologickým výzkumům. Členové expedice také pronikli do budov a odvezli odsud mnoho nálezů, které zde vykopali. Ačkoliv studijního materiálu měli relativně dost, měli Bingham i Eaton problémy s jejich interpretací. Některé důkazy chybně vyhodnotili a vytvořili celou řadu pověr a mýtů, které jejich následovníci vyvraceli dlouhá desetiletí. Jedním z nich byla i hypotéza, že Machu Picchu sloužilo původně jako sídlo kněžek slunečního boha, Slunečních panen.

Přes odborné problémy, s nimiž se američtí archeologové potýkali, se nakonec Hiram Bingham dočkal zasloužené slávy. Pomohl mu zejména článek v ve Washington Post, který uveřejnil na titulní straně fascinující Binghamovy fotografie, i následné číslo populárního magazínu National Geographic z dubna 1913, které bylo kompletně Binghamovým objevům věnováno. Zatímco sláva znovuobjevitele Binghama se lavinovitě šířila světem, v samotném Peru mu začínaly vážné problémy. Američané tam byli obviněni z plundrování kulturního dědictví a vlivní peruánští amatérští archeologové proti Binghamovi zahájili dost nenávistnou kampaň, která nakonec vedla k zastavení amerických vykopávek. O artefakty převezené do USA pak vedla peruánská vláda s Univerzitou Yale mnohaletý spor, který se alespoň částečně podařilo vyřešit až těsně před letošním stým výročím původního objevu.

2011-07-23.machu-picchu01.jpgBinghamův odkaz

Ztráta peruánské koncese a problémy s interpretací vlastních nálezů prakticky znamenaly konec archeologické a cestovatelské kariéry Hirama Binghama. Slávu, po které toužil, mu již přinesla, a tak se pragmatický Bingham vrhl i do jiných oborů, kde byl nakonec podobně úspěšný. Za první světové války sloužil jako plukovník letectva a po válce byl jedním z nejpopulárnějších průkopníků americké aviatiky. V roce 1922 vstoupil na politickou scénu a už o dva roky později byl za republikány zvolen guvernérem státu Connecticut. Do amerického Senátu byl znovuzvolen i v roce 1926. V roce 1932 se stal ředitelem banky a vydělal velké množství peněz, načež se v roce 1937 rozvedl a znovu oženil. Na Machu Picchu se naposledy vrátil v roce 1948, když po něm pojmenovali jednu z veřejných cest k památce. Tehdy také publikoval svůj bestseller Ztracené město Inků. Muž, který byl pravděpodobně jednou z předloh pro filmový charakter archeologa-dobrodruha Indiana Jonese, zemřel 6. června 1956 ve Washingtonu a pohřbili ho na Arlingtonském národním hřbitově ve Virginii.

Machu Picchu se za sto let od svého objevení stalo jednou z nejnavštěvovanějších památek na světě. Ačkoliv leží v dříve velmi odlehlé oblasti, kterou po dlouhá staletí nenavštěvovali ani místní obyvatelé, na počátku jednadvacátého století sem proudí davy až čtyř tisíc turistů z celého světa denně. Smlouvu o návratu nálezů z Machu Picchu zpět do Peru podepsaly Yaleská univerzita a peruánská vláda v září 2007 a ačkoliv se už mnoho beden s artefakty skutečně vrátilo, mnohé ještě čekají na svůj návrat.

2011-07-23.machu-picchu04.big.jpg


Foto Msghita, Matthew Barker, Hiram Bingham


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 24.7.2011, 10:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA