Osobnosti

Ramón Llull: trubadúr a alchymista třináctého století

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Třinácté století nebylo v Evropě jen temným obdobím válek a konfliktů, ale také dobou, kdy se do křesťanské Evropy začaly pomalu ale jistě vracet i mysterijní nauky starověkého světa. Jak dokládají životní osudy mystika, teologa a alchymisty z ostrova Malorka Ramóna Lulla, reconquista a rekatolizace iberijských oblastí, kterým vládli dlouhá staletí Maurové vyznávající islám, byla i kulturním a spirituálním obohacením rigorózního křesťanského myšlenkového světa. Osvícený doktor, doctor illuminatus Raymondus Lullus, zemřel 29. června 1315, a tak si toto výročí společně připomeňme.

Ramón Llull, u nás známý pod latinizovaným jménem Raymondus Lullus či jako Raymund Lully, se narodil někdy kolem roku 1232 ve městě Palma de Mallorca, několik let poté, co se jeho otec zúčastnil znovudobytí Baleárských ostrovů zpod maurské nadvlády ve vojsku krále Jakuba Dobyvatele. Rodina mu vybrala uplatnění ve službách nové křesťanské vlády na ostrově, a tak kromě základního vzdělání studovat příliš nemohl. Asi ve čtyřiadvaceti letech se oženil s Blancou Picany a měl s ní dvě dcery. V královských službách se postupně vypracoval až na prvního hodnostáře paláce Jakuba II. a dvorní život středověkého dvora ho zcela uchvátil. Z té doby je o něm například známo, že se věnoval psaní a interpretaci tehdy módních trubadúrských textů a bujně si užíval i světských radovánek se ženami. Všechny své trubadúrské písně ovšem později sám bez výjimky zničil, a tak se do dnešních dní neuchovaly.

2011-06-28.lullus02.big.jpgJedné červnové noci roku 1261, když skládal další píseň pro některou ze svých milenek, spatřil po své pravici ukřižovaného Ježíše, jak mu říká: „Raymunde, následuj mě.“ Zpočátku se podle vlastních vzpomínek této vize bál a snažil se na ni zapomenout, ale po krátkém čase dospěl k závěru, že svůj dosavadní život opustí. Prodal veškerý svůj majetek, zaopatřil manželku a dcery, a jako kajícník se vydal na pouť do Rocamadoru a Santiaga de Compostella. Po návratu na Malorku se pak věnuje především studiím, kterých se mu jako dítěti nedostávalo.

Kromě klasické křesťanské věrouky studoval Ramón devět let také arabštinu, a to tak, že si na místním trhu koupil jednoho saracénského otroka a učil se od něj. Tehdejší rekatolizované oblasti Španělska i Baleárských ostrovů byly plné arabsky psaných textů, které tu zanechali arabští učenci z dob maurské nadvlády, a také kulturní a civilizační styky mezi oběma kulturami nebyly vždy jen válečné. Zajímala ho filosofie, medicína, historie, právní systém, tedy vše, k čemu mohl načerpat bohaté latinské a arabské zdroje. Dostal se tak i k četným spisům astrologickým a alchymickým, protože arabská kultura narozdíl od křesťanské tyto starověké zdroje nezavrhla, ba naopak po dlouhá staletí úspěšně rozvíjela. Měl k dispozici četné arabské překlady klasických řeckých, ale třeba i židovských, mysterijních děl. Na Mallorce ke studiu arabských mystérií měl jistě ty nejlepší podmínky, vždyť jen pár let před jeho narozením tu žil i jeden z největších učitelů mystického súfismu Muhdžidin Ibn al-Arabí z Murcie (1164-1240).

Ramón Lull obohacený vlastní mystickou zkušeností i studiem křesťanských, arabských a židovských pramenů začal někdy kolem roku 1269 psát svou první významnou teologickou srovnávací knihu Llibre del gentil a hned po ní následovala spirituální encyklopedie Llibre de conteplació. Svá díla dokonce psal původně arabsky, a teprve později je sám překládal do katalánštiny. Stejným způsobem vznikala i jeho další díla, třeba Art abreuviada d'atrobar veritat (1271), které bylo později přeloženo do latiny jako Ars Magna (Velké umění), a mnohé, mnohé další. Llullovi je v neposlední řadě připisována i řada děl zasvěcených alchymii, z nichž za nejslavnější můžeme považovat spisy Alchimia magic naturalis, De Secretis medicina magna či De Conservatione Vitoe. Velkolepá Opera Alchimia vyšla v Londýně až v roce 1673.

2011-06-28.lullus01.big.jpg

Během své literární činnosti často zajížděl na arabská území po celém středomoří a věnoval se tam veřejným disputacím s židovskými a muslimskými oponenty, což mu často přinášelo nemalé potíže s tamními úřady a panovníky. Býval za to často souzen, vězněn, trestán a vyháněn za hranice. Jedna z jeho misií do Bugie skončila kamenováním a stala se mu osudnou. Ještě naživu ho převezli janovští kupci, mezi nimiž měl být i jakýsi Štěpán Kolumbus, zpět domů na Mallorku, kde zemřel 29. června 1315. Jméno jednoho z údajných zachránců je přitom pozoruhodné, protože o existenci tajemného kontinetu za oceánem prý psal Ramón Lull v jednom ze svých spisů již dvě stě let před jiným Janovanem – Kryštofem Kolumbem.

Muže, kterého současníci nazývali doctor illuminatus, považuje dnešní katolická církev za blahoslaveného. Jeho, nebo jemu připisovaná, alchymická díla měli v největší vážnosti alchymisté a mystici všech dob. Hermetik Eliphas Lévi o něm v jedné své knize napsal: „Tento osvícený muž, který je ironicky nazýván Raymund fantasta, se zdá být papežem papežů, králem králů. Je chudý jako Job, a prokazuje lásku vládcům. Říkají mu blázen, a přivádí do rozpaků mudrce.“

Publikováno: 29.6.2011, 10:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA