Osobnosti

Americký sen bylináře Samuela Thomsona

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Jedním z lidí, kteří napomohli vyvést přírodní medicínu na počátku 19. století ze zajetých středověkých praktik, byl dozajista neotesaný farmář z Nové Anglie Samuel Thomson. Byl zřejmě první, kdo si nechal staré lidové léčitelské umění patentovat a nadělat na něm velké peníze. Ke štěstí mu nepomohly, ale dodnes má dlouhou řadu následovníků…

Farmář z divočiny

Americký léčitel Samuel Thomson se narodil 9. února 1760 v Alsteadu jako druhý nejstarší ze šesti dětí farmářské rodiny Johna Thomsona. Tehdejší New Hampshire nebyl ještě tou civilizovanou zemí, jak ji známe dnes, a tak Thomson později vzpomínal na mládí v příhraniční divočině, během nichž se od místních usedlíků, ale i původních indiánských obyvatel učil poznávat kouzelnou moc léčivých bylin. Jednou z prvních jeho učitelek byla prý jedna vdova, která si díky svým znalostem vysloužila pověst zázračné léčitelky.

Kvůli svým toulkám přírodou i zážitkům s léčením bylinami toužil mladý Samuel tuto oblast studovat, nicméně potřeby rodiny byly zcela jiné, a tak se z něj v šestnácti letech stal farmářský dělník. V devatenácti utrpěl při sekání dříví vážný úraz kotníku a místní felčaři nad ním již pomalu lámali hůl, když se rozhodl vzít svůj osud do vlastních rukou. Naordinoval si kořen kostivalu a terpentýnové obklady a za několik týdnů byl zdráv. Podobně zázračně se později, když převzal otcovu farmu, léčil ze spalniček a po svatbě i svou manželku Susanu, která záhadně ochořela krátce po prvním porodu.

2011-06-16.apothecary-18century.jpgKolem roku 1800 mu vážně onemocněla dcera, a podobně jako dříve u něj i jeho manželky, byli konvenční lékaři bezradní. Thomson opět nasadil bylinky a parní lázně, a opět slavil úspěch. Další beznadějný případ byl vyléčen a Thomson se definitivně rozhodl věnovat se léčení bližních profesionálně.

Americký sen

V následujících letech Thomson vyvinul svoji vlastní metodu, kterou začal praktikovat na své rodině, sousedech a obyvatelích blízkého i vzdálenějšího okolí městečka Surry v New Hampshire, kde si otevřel svou praxi. Jeho systém byl prostě jednoduchý, aplikoval to, co se v mládí naučil od přistěhovalců z Evropy i původních indiánů, velký důraz kladl na používání bylin, termálních koupelí a potních indiánských chýší. Jeho oblíbeným dávidlem byla rostlina lobelka, zvaná též indiánský tabák, s níž experimentoval již v dětství. A byla to právě tato rostlina, která ho roku 1809 dostala za mříže, když jej – k radosti mnoha konkurentů a soků z řad konvenčních lékařů, s nimiž nevycházel – obžalovali z vraždy. Svému pacientovi Ezrovi Lovettovi prý podal takové množství lobelky, až zemřel. U soudu se Thomson hájil tím, že pacient již byl vyléčen a zemřel z úplně jiných důvodů, ale obhajoval i svou lobelku. Nakonec se soudu nepodařilo předložit dostatek důkazů, aby prokázaly, že Lovetta Thomsonova dávka lobelky skutečně usmrtila, Thomson byl zproštěn obvinění a propuštěn z vazby.

Nebyl by to rodilý Američan z drsného farmářského prostředí, kdyby se nechal šikanováním, závistí a pomluvami odradit. Nepřejícím duším zavdal další důvod k závisti, když si svou metodu v roce 1813 nechal (za notné dopomoci několika vlivných příznivců) dokonce patentovat. A na tomto patentu Thomsonovy zdokonalené rostlinné léčby založil i velký obchod, když za tzv. „rodinnou licenci“, kterou začal prodávat, inkasoval 20 dolarů. A americké hospodyňky si je začaly nakupovat ve velkém, spolu s bylinami z Thomsonova skladu. Do roku 1840 prodal přes sto tisíc licencí, a to od roku 1822 si začal účtovat další dva dolary za příručku The New Guide to Health, or the Botanic Family Physician (Nový průvodce ke zdraví aneb Rodinný bylinný lékař), kterou sepsal. Ve třicátých letech devatenáctého století se v některých státech podle Thomsonova patentu léčila prý až polovina obyvatel. Odpůrci ovšem namítali, že to byla „jen“ třetina…

2011-06-16.thomsoniancertificate.big.jpg

Prodej patentů na původní lidovou léčbu indiánů, který vynášel na svou dobu neobvyklé peníze, však Thomsonovi nestačil. Snažil se také udržet si monopol na prodej surovin, které k léčbě podle jeho receptů byly potřeba. Spolu s lidmi, kteří si jeho licenci zakoupili, zakládal i Sdružení přívrženců bylin. To byly de facto podniky, které od něj nakupovaly recepty a podle nich míchaly, balily a rozesílaly zákazníkům bylinné směsi. A protože je měl patentovány, říkalo se jim „patentové léky“ a byly nesmírně populární. Po celých Spojených státech prý měly tři miliony přívrženců. Samouk Samuel Thomson tak položil základy celému výnosnému zaoceánskému farmaceutickému průmyslu.

Odkaz Samuela Thomsona

Thomson zemřel v říjnu 1843 a jeho poslední roky nebyly o nic šťastnější než jeho dětství. Kvůli jeho charakterovým vlastnostem, ho opouštěli i bývalí přátelé a spolupracovníci. Jeden z nich o něm dokonce hovořil jako o „analfabetovi hrubého chování a extrémně sobeckém člověku“. Nepodařilo se mu tedy zajistit ani loajalitu svých stoupenců, ani zisky z jeho patentů v míře, o níž sám soudil, že si jí zaslouží. Nakonec ho zklamaly i jeho vlastní léky. Před smrtí ho neubránily.


samuel-thomson.thumb.jpg

Samuel Thomson

Samuel Thomson byl americký bylinář a léčitel. Narodil se 9.2.1769 v Alsteadu v USA. Zemřel 5.10.1843 ve věku 74 let.

Se smrtí svého zakladatele vyšlo z módy i jeho „vylepšené“ léčení. Prodejci „patentových léků“ nenasytně zvyšovali ceny, kvalita prodávaných bylinných směsí šla drasticky dolů a následoval zákonitě i úpadek zájmu zákazníků a zájem amerických pacientů se začal obracet jiným směrem – k homeopatii a eklektickým léčitelům. Thomsonovo léčení sice nezaniklo nikdy docela, ale postupně se rozplynulo v bouřlivém vývoji, který přírodní i klasická medicína v druhé polovině devatenáctého století prodělala.

Přes jisté morální dilema, které Thomsonovo patentování a zpeněžení tradičních léčebných procedur dodnes vyvolává, byl to právě Samuel Thomson, který pomohl na přelomu 18. a 19. století překonat středověké pojetí přírodní medicíny plné bezmyšlenkovitých podávání silných projímadel, rtuti a drastických pouštění žilou. Tyto praktiky Thomson bytostně nenáviděl a snažil se proti němu bojovat. S přímostí a drsností neotesance se dokázal prosadit a nabídnout svým bližním fungující alternativu. Vždyť ono to nakonec za těch dvacet dolarů na rodinu vlastně stálo.

Publikováno: 17.6.2011, 9:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA