Osobnosti

Tragédie i sláva bylináře Nicholase Culpepera

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Jméno Nicholase Culpepera nepatří v našich zemích mezi příliš známé osobnosti historie léčitelství a astrologie, jako mnozí jeho další evropští kolegové ze 17. století. Jeho tragické životní zvraty, ale i rozsáhlé dílo, jsou ovšem důkazem, že i relativně krátký život může zanechat velmi výraznou stopu, pokud se žije s nasazením, zájmem o poznání a láskou k bližním. Nicholas Culpeper to uměl a jeho sláva se dotkla hvězd. 

Tragické mládí Nicholase Culpepra

Životní dráha Nicolase Culpepera nezačala příliš šťastně. Narodil se 18. října 1616 jen třináct dní po smrti svého otce a rodina právě přišla o panství, kterému vládl. Dětství tak strávil v Isfieldu v Sussexu, kde ho vychovávala matka a její otec puritánský reverend William Attersole. A byla to hlavně dědečkova výchova, která předznamenala Culpeperovy názory, znalosti a životní dráhu. Attersole učil svého vnuka řečtinu a latinu, a když zjistil, že mladý hoch sleduje s ohromným zájmem přes den jeho sbírku slunečních hodin a v noci zase hvězdy, seznámil jej i se základy astrologie. Už v mládí tak mohl desetiletý Nicholas číst třeba v Ptolemaiově Tetrabiblu z dědečkovy knihovny, babička ho zase přiučila leccos ze staré moudrosti vesnických léčitelů a zacházení s lékařskými nástroji. Fascinovaly ho knihy astrologa Christophera Heydona i krásně ilustrovaný herbář Williama Turnera.


nicholas-culpeper.thumb.jpg

Nicholas Culpeper

Nicholas Culpeper byl anglický lékař, botanik a astrolog. Narodil se 18.10.1616 v Ockley ve Velké Británii. Zemřel 1.1.1654 ve věku 38 let v Londýně ve Velké Británii.

Christopher Heydon

Christopher Heydon byl britský aristokrat a astrolog. Narodil se 4.8.1561 na Baconsthorpe Castle ve Velké Británii. Zemřel 1.1.1623 ve věku 62 let.

william-lilly.thumb.jpg

William Lilly

William Lilly byl anglický astrolog. Narodil se 11.5.1602 v Diseworthu ve Velké Británii. Zemřel 9.6.1681 ve věku 79 let.

William Turner

William Turner byl anglický průkopník botaniky, paracelsiánský lékař. Zemřel 13.7.1568.

V šestnácti letech odešel studovat univerzitu v Cambridge, protože jeho rodina rozhodla, aby studoval teologii. Dospívající muž však byl již vážně rozhodnut stát se lékařem, a tak teologická studia zanedbával a nahrazoval si je přednáškami o anatomii a studiem klasických děl Galéna a Hippokrata. Studia teologie čím dál více zanedbával a nakonec univerzitní studium ani nedokončil. A konec jeho studií byl opět poznamenán tragédií. Plánoval totiž uprchnout se svou milou Judith Riversovou, dívkou ze zámožné rodiny, kterou znal již od dětství, do Holandska, aby se tam mohli tajně oženit. Cestou na jejich schůzku před svatbou však jeho milovanou dívku zabil blesk. Hluboce citově raněný Culpeper svá studia, teologická i medicínská, v Cambridge vzdal. Rodina matky ho vydědila a i sama matka zanedlouho zemřela.

Culpeper se po odchodu ze studií stal učedníkem u londýnského lékárníka Francise Drakea, kterého také díky svým znalostem latiny sám doučoval. Součástí jeho lékarnické přípravy byly i exkurze a studium léčivých bylin u asistenta Lékárnické společnosti Thomase Johnsona, který se jako editor podílel na vydání Gerardova Herbáře, který měla v oblibě už Culpeperova babička. A Culpeper dělal ve své nové profesi velké pokroky. Po smrti svého chlebodárce byl dokonce schopen převzít jeho obchod.

Culpeperovu léčitelskou kariéru významně ovlivnil ještě jeden okamžik. Jednoho listopadového dne roku 1635 totiž navštívil věhlasného astrologa Williama Lillyho, jehož dílo ho uchvátilo. Sympatie a respekt ale byly zřejmě vzájemné a Lilly dal mladému lékárníkovi několik velmi dobře míněných rad. Poradil mu, aby své předpisy a stav pacientů konfrontoval s postavením planet a hvězd. Na cestu ze schůzky dostal efemeridy, několik astromedicínských aforismů a příslib další výuky Lillyho astrologického umění. To bylo více, než Culpeper čekal. A astrologie pevně zakotvila v jeho názorech na léčení nemocí. Ostatně jeho excelentní znalost latiny a řečtiny mu umožňovala porozumět mnoha klasickým textům tohoto umění.

Je tu spolek nafoukaných, pánovitých doktorů, jejichž názory se zrodily o 500 let dříve než oni sami… Universito, universito, jsi nemocná a já ti řeknu proč. Jméno tvé nemoci je Mamon. A jaký je lék? Žij v bázni Boží, lásce ke všem svatým, věnuj se studiu, odvrhni chamtivost a ber ohled na chudé.

Nicholas Culpeper, Listy

Hvězdná sláva anglického léčitele

Ve čtyřiadvaceti letech se Nicholas Culpeper, který se jen těžko vzpamatovával z tragické lásky, oženil. V roce 1640 si vzal patnáctiletou Alici Fieldovou, která právě zdědila velký majetek. Jejího otce před tím Nicholas úspěšně léčil z artritidy. Manželčin majetek mu pomohl postavit dům v londýnském East Endu a otevřít si tu vlastní bylinkářskou a astrologickou praxi. Culpeper ovšem se získaným majetkem nezpychl, snažil se poskytovat své služby všem, kdo jeho pomoc potřebovali, a tak k němu přicházelo často až čtyřicet klientů denně. To mu získalo slávu, kterou mu pomalu ale jistě lékařská elita města začínala závidět…

2011-04-17.culpepper01.big.jpgZa občanské války sloužil Culpeper jako lékař a důstojník Cromwellova vojska a byl v boji dokonce raněn do hrudníku. Po jejím skončení však využil nových poměrů, mezi něž patřilo i zrušení cenzury, a začal pracovat na tom, aby se léčitelské umění dosud vyhrazené studovaným elitám dostalo blíže k obyčejným lidem v Británii. V roce 1651 sepsal pojednání o astromedicíně Semeiotica Uranica, or an Astrological Judgement of Diseases o využití dekumbitorních lékařských horoskopů v praxi a přes tuhý odpor lékařských kolegů o rok později připravil a vydal anglický překlad knih původně latinsky psaného lékopisu Pharmacopoiea Londiniensis (Londýnský seznam léčiv) s 1600 rostlinnými léčivy užitými v jedenácti stech receptech, což mnozí slavní kolegové považovali za nebetyčnou drzost. Culpeper se však od svého záměru nenechal odradit a v roce 1652 vydal i první anglický překlad Galénova Umění léčby. Ve stejném roce vydal i knihu věnovanou mundánní astrologii Catastrophe Magnatum, or the Fall of Monarchie (Catastrophe Magnatum, neboli pád monarchie). V ní například předpověděl pád nově stanovených pořádků, pročež již nebyl příliš v oblibě u tehdejšího Lorda Protektora Olivera Cromwella. Počátkem října 1653 pak dokončil své životní dílo, velký herbář s astromedicínskými prvky The English Physitian, or an Astrologo-Physical Discourse of the Vulgar Herbs of this Nation.

Sláva Nicholase Cupepera, přezdívaného Robin Hood léčitelství, se šířila po britských ostrovech i mimo ně jako lavina, on sám však v posledních letech zdravotně strádal. Tlak na jeho osobu od závistivých kolegů byl psychicky namáhavý, pracovní vypětí při psaní a překládání knih ohromné a ani válečné zranění od kulky jeho stavu nepřispívalo. Nicholas Culpeper zemřel 10. ledna 1654 ve věku pouhých osmatřiceti let. Jak po jeho smrti prohlásila jeho manželka, zanechal po sobě 79 knih, které buď sám napsal nebo přeložil. Některé nestihl dokončit a vydat, a tak vycházely ještě po jeho smrti. A ty nejvýznamnější vycházejí prakticky dodnes.

Publikováno: 17.4.2011, 14:15




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA