Osobnosti

Průkopník moderní archeologie Flinders Petrie

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Moderní podoba archeologického výzkumu v Egyptě má svůj původ v druhé polovině devatenáctého století. Jedním z prvních mužů, kteří nahradili letitý hon za poklady a neustávající plundrování starověkých památek za systematický výzkum, byl britský profesor Flinders Petrie, kterého tak můžeme klidně řadit k pionýrům moderní světové archeologie. Jeho bystrá mysl, systematický přístup a neutuchající vůle po poznání nových skutečností je dodnes zdrojem mnoha poznatků, které o starověkých civilizacích máme.

Ze Stonehenge do Gízy

Sir William Matthew Flinders Petrie se narodil 3. června 1853 v Charltonu v Kentu, dnešní součásti Londýna. Rodiče William a Anne mu poskytovali vzdělání doma a už v dětství probudili v mladém chlapci zájem o historii a archeologii. Když mu bylo osm, zaujalo ho vyprávění rodinných přátel o archeologických vykopávkách římské vily na ostrově Wight a podle jeho pozdějších vzpomínek už tehdy ho pobouřilo slyšet, jakým způsobem se tehdejší archeologické vykopávky vedly. Namísto systematického odkrývání naleziště centimetr za centimetrem, se se zdánlivě bezcenným vykopaným materiálem zacházelo velmi drsně a zahazoval se na skládky.


flinders-petrie.thumb.jpg

Flinders Petrie

Flinders Petrie byl britský egyptolog. Narodil se 3.6.1853 v Londýně ve Velké Británii. Zemřel 28.7.1942 ve věku 89 let v Jeruzalémě v Palestině.

Ve čtyřiadvaceti letech vedl Flinders Petrie svůj první samostatný archeologický výzkum a to rovnou na jednom z nejtajemnějších míst Anglie, u známých kamenných monumentů ve Stonehenge. Za pomocí speciálních geodetických přístrojů měřil a zakresloval Petrie každý nalezený kámen, až měl k dispozici kompletní mapu lokality zaznamenou s na tehdejší dobu neobvyklou přesností na desetiny palce. Výsledný plán potom fotograficky zmenšil na polovinu a v roce 1880 publikoval spolu se svými výklady v knize Stonehenge — Planes, Description, and Theories.

V roce, kdy publikoval své výsledky ze Stonehenge, se však mladý badatel přesunul do zcela jiné oblasti, která ho fascinovala od dětství, do starověkými památkami posetého Egypta, který mu byl po několik následujících let osudným. A své egyptologické výzkumy začal kde jinde, než u jediného dochovaného divu starověké architektury, Velké pyramidy v Gíze. Fascinován zkazkami o tajemstvích ukrytých v rozměrech stavby Petrie opět pečlivě měřil, zaměřoval, počítal. Tak jak mu bylo vlastní. Mnohé z jeho tehdejších velmi přesných měření se stávají podklady pro různé teorie o tajemstvích Velké pyramidy dodnes.

2011-03-17.Petrie1.jpgPetrieho návrat do Egypta

Když za svého pobytu v Gíze pečlivý Petrie viděl, jakým způsobem provádějí své výzkumy jiní badatelé, i jak celé starověké egyptské kulturní dědictví podléhá zkáze z neodborných a často i ilegálních výkopových prací, rozhodl se učinit vše, co bude v jeho silách, na záchranu zbývajících informací ukrytých pod zemí této tajemné pouštní země. Po návratu do Anglie na konci roku 1880, napsal o svých výzkumech řadu článků. V roce 1882 se z iniciativy vášnivých amatérských egyptologů v Londýně ustanovil Egyptský výzkumný fond, jehož patronkou se stala novinářka Amelie Edwardsová, která se stala Petrieho mecenášem a podporovatelem. A právě setkání s ní a její nabídka, aby pro fond vedl další vykopávky přímo v Egyptě, ho přivedly v jednatřiceti letech zpět do Egypta. Jeho první vlastní vykopávky vedl s necelými dvěma stovkami dělníků v Tanisu.

Během následujících let po vyčerpání prostředků na taniský výzkum zkoumal Flinders Petrie mnoho starověkých lokalit po celém Egyptě. Cestoval, fotografoval, zakresloval a, když dorazily další peníze a povolení k vykopávkám, také vykopával. Objevil mimo jiné i slavné pohřebiště v oáze Fajjúm, které obsahovalo mnoho desítek velmi zachovalých starověkých rakví s nádhernými vyobrazeními.

V roce 1890 si Flinders Petrie na krátkou dobu odskočil z Egypta, aby pátral po archeologických památkách v Palestině, ale už o rok později byl opět v Egyptě na průzkumu významné lokality v Tell el-Amarně, slavném zmizelém hlavním městě Achetatonu, které nechal vybudovat kacířský faraon Achnaton. Při jeho výzkumech byly objeveny mnohé vzácné kresby, které však později místní farmáři zničili, a tak se dodnes zachovaly pouze na nákresech Petrieho expedice.

Faraonská rasa a predynastický Egypt

Na konci 19. století se o nejstarších dějinách Egypta nevědělo téměř nic. Sám Petrie si později poznamenal, že období panování prvních tří faraonských dynastií bylo „nepopsaným bílým listem papíru“. Králové prvních tří dynastií, předchůdci stavitelů velkých pyramid, byli známi pouze jako řada jmen ze špatně zachovalých královských seznamů, Manethovy historie a z fragmentů tzv. Palermské desky. A o ještě starších dobách panovala mezi egyptology jen podivná směs dohadů, pověr a často velmi fantastických hypotéz. Dokonce i sám Petrie, když přijel do Egypta, byl přesvědčen, že staroegyptskou civilizaci založila zvláštní „dynastická“ rasa lidí mimozemského původu, kteří se do údolí Nilu dostali přes Rudé moře.

2011-03-17.Naqada_sculpture_Louvre_E27457.big.jpgV roce 1893 Petrie konečně získal od egyptských úřadů povolení provádět vykopávky v Koptu, kde se podle něj měli nejstarší jedinci faraonské rasy panovníků Egypta usídlit nejdříve. Na místě objevil tři reliéfy Mina, považovaného za místního boha, které se značně lišily od ostatních staroegyptských reliéfů a uvěřil, že nalezl první stopy „předhistorického Egypta“. Jeho nadšení však další tehdejší odborníci nesdíleli a jeho nálezy spíše posměšně nazývali „nehistorické“ než „prehistorické“.

Během svého působení v Koptu Petrie podle svých vzpomínek sledoval kopce na opačné straně Nilu a poslouchal zkazky o věcech, které se tam našly. Rozhodl se je prověřit, a tak již následujícího roku zahájil vykopávky na lokalitě zvané Nakáda. Za pouhé tři měsíce práce zde Petrieho tým vykopal více než dva tisíce hrobů s mnoha pečlivě zdokumentovanými artefakty. A všechny byly mnohem starší, než všechny dosud známé památky faraonského Egypta. Petrie se domníval, že důkazy o existenci „dynastické rasy“ jsou na světě. Teorie o nové rase se držel ještě několik let, i když stále větší množství důkazů, ukazovalo, že se jedná o pozůstatky minimálně tří předdynastických kultur. Ale byly to právě Petrieho práce, které umožnily tyto nakádské kultury identifikovat, odlišit a časově zařadit.

2011-03-17.The_Stela_of_Amenophis_III-01.jpgMerenptahova izraelská stéla

Na začátku roku 1896 Petrie a jeho archeologický tým prováděli vykopávky chrámového komplexu severně od zádušního chrámu Amenhotepa III. v Luxoru. Jak potvrdily jejich vykopávky, chrám nechal vystavět syn a nástupce slavného Ramesse II., faraon Merenptah. Mezi nalezenými artefakty pak byly i dvě nádherné stély s nápisy, na jejichž rozluštění Flinders Petrie spolupracoval se svým přítelem, mladým německým egyptologem Wilhelmem Spiegelbergem. V jedné části kamenné stély Spiegelberg četl, že Meremptah měl na jedné ze svých vojenských expedic porazit lid y-si-ri-ar. Petriemu, který znal, že v hieroglyfické egyptštině není možné odlišit hlásky r a l, ihned blesklo hlavou: „Izrael!“

Ihned po objevu nejstarší písemné zmínky o lidu Izraele si Petrie uvědomoval, že „ta stéla bude ve světě známější než cokoli jiného, co ​jsem našel“. Nicméně odkaz, který světu zanechal to nevystihuje ani z malé části. Jeho práce v Egyptě ještě nebyly zdaleka ani v polovině. V roce 1899 se Egyptskému výzkumnému fondu konečně podařilo získat pro Petrieho koncesi na vykopávky na pohřebišti prvních králů Staré říše v Abydu, které před tím čtyři roky zkoumal francouzský badatel Émile Amélineau. O úrovni tehdejších výzkumů svědčí i poznámky, které si do svého deníku Flinders Petrie udělal: „Mohlo by se zdát, že je to neplodný a nevděčný úkol pracovat v Abydu poté, co bylo vypleněno od Marietta a poslední čtyři roky bylo v rukou Amélineauovy mise. Výsledkem jsou proto pouze zbytky, které unikly chtíči zlata, zuřivému fanatismu a chamtivosti spekulantů, kteří toto místo vyplenili.“

William Matthew Flinders Petrie vedl počátkem dvacátého století výzkumy na mnoha významných archeologických lokalitách v Egyptě. Snad jedinou lokalitou, na níž nikdy nedostal povolení k vykopávkám, byla proslulá Sakkára s prvními pyramidami na světě. Na jednom místě nevydržel déle než jednu-dvě sezóny, ale mnohá místa se zase opětovně vracel. Mnozí jeho současníci i dnešní archeologové mu dodnes právě tuto přelétavost zájmu vyčítají spolu s faktem, že mnohé své teorie – jako například tu s důkazy „dynastické rasy“ – publikoval dříve, než vyhodnotil veškerý sesbíraný materiál, a tak mnohé musel časem revidovat, ale Petrieho touha „zachránit před zničením, co se dá“ tehdy byla jeho hlavním hnacím motorem. Pokud by aplikoval dnešní postupy a metody, zabrala by jeho neuvěřitelně rozsáhlá výzkumná činnost desetiletí, ba možná i staletí. A nelze mu upřít pečlivost a systematičnost, z níž těžili i jeho následovníci.

2011-03-17.Petrie02-Palestine.jpgOsudová Palestina

Těžko říci, zda to byl jeho první „výlet“ za vykopávkami do Palestiny, objev osudové tzv. Izraelské stély, či překážky, které mu místní egyptské úřady kladly při snaze získat nové a nové koncese (například ve zmíněné Sakkáře), co vedlo počátkem dvacátých let dvacátého století věhlasného profesora Flinderse Petrieho k jeho prudkému ochabnutí zájmu o Egypt. Poté, co se naposledy vrátil k výzkumům do Abydu, přesídlil v roce 1921 do Palestiny, aby zde strávil archeologickými výzkumy a přednáškami zbytek svého života.

V Palestině vedl vykopávky v Tell el-Džammáh a Tell el-Ajúl a do Egypta se vrátil prakticky jen na skok v roce 1928, kdy zkoumal pohřebiště v Luxoru. Tou dobou již byl v Británii za předešlé zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Důchod ovšem prožil v Jeruzalémě, kde také uprostřed druhé světové války 28. července 1942 zemřel.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 17.3.2011, 14:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA