Osobnosti

Svět nádherných výbojů manželů Kirlianových

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Před 113 lety se v Krasnodaru v Rusku narodil ruský parapsycholog, terapeut a vynálezce Semjon Davidovič Kirlian, který světu otevřel nevídané pohledy do dosud neviditelého světa povrchového záření předmětů a živých organismů. Jeho fenomenální životní vynález dnes známe jako Kirlianovu fotografii, ale v sovětských podmínkách se nerodil lehko a jeho autor měl velmi pohnutý osud.

Od Teslových přednášek k vlastním vynálezům

Semjon Davidovič Kirlian se narodil v rodině arménského původu ve čtvrtém roce vlády posledního ruského cara Mikuláše II. (1868-1918) v Jekaterinodaru (dnešním Krasnodaru). Mladičký Semjon se už ve škole zajímal o všechno, co nějakým způsobem souvisí s elektřinou, a snil o povolání elektrikáře. V obtížné době končícího ruského impéria a nástupu první světové války byl v pubertě a musel na další studia zapomenout. Pracoval jako úředník, návrhář interiérů a ladič pian, aby pomohl svému otci uživit velkou rodinu. Láska k elektrotechnice mu ovšem zůstala. Těsně před ruskou revolucí v roce 1917 zavítal do Jekaterinodaru proslulý Nicola Tesla a Semjon Kirlian nemohl na jeho přednáškách a veřejných demonstracích chybět.


semjon-davidovic-kirlian.thumb.jpg

Semjon Davidovič Kirlian

Semjon Davidovič Kirlian byl ruský parapsycholog, terapeut a badatel. Narodil se 20.2.1898 v Krasnodaru v Rusku. Zemřel 4.4.1978 ve věku 80 let.

thelma-mossova.thumb.jpg

Thelma Mossová

Thelma Mossová byla americká parapsycholožka a výzkumnice lidské aury. Narodila se 6.1.1918. Zemřela 1.2.1997 ve věku 79 let.

nikola-tesla.thumb.jpg

Nikola Tesla

Nikola Tesla byl americký vynálezce srbského původu. Narodil se 10.7.1856 ve Smiljanu v Chorvatsku. Zemřel 7.1.1943 ve věku 87 let v New Yorku v USA.

V roce 1923 Kirlian učinil další z významných kroků, který natrvalo ovlivnil jeho další kariéru. Oženil se s mladou novinářkou Valentinou Chrisantovnou Lotockou, která se následně zapojila do realizace všech jeho myšlenek a inspirovala ho k novým objevům. Ve třicátých letech, kdy už pracoval jako elektromechanik, se například rozhodl vyrobit diamanty z obyčejného cukru. Při pokusech s velkým tlakem výbuchu v uzavřené nádobě s cukrem nakonec skutečně dokázal vytvořit krystaly, které jsou dokonale řezaly sklo. O nové technologii výroby umělých diamantů v roce 1937 informoval samotného diktátora Stalina. Jeho předválečné výzkumy ovšem u umělých diamantů nezůstaly. Vyvinul vlastní elektromagnetický mlýnek na obilí a řadu dalších praktických předmětů. Dokázal vyrobit i jakousi elektromagnetickou sprchu pro léčení lidí zasažených jedovatými plyny, což k jeho práci přitáhlo pozornost tajné policie NKVD. Mnoho z jeho objevů se poté stalo státním tajemstvím stalinistického Sovětského svazu a světová veřejnost se s nimi mohla seznámit až po mnoha desítkách let.

Asi nejvýznamnější objev učinili manželé Kirlianovi někdy kolem roku 1939, když jejich zájem upoutaly možnosti fotografování biopole. Když Kirlian pracoval na úpravě zdravotnických elektrických přístrojů v městské nemocnici. Jeden z nich se mu jednou náhle zkratoval a Kirlian přitom spatřil své ruce v elektromagnetickém poli zářící do tmy. Zajímavý fenomén ho okamžitě zaujal a to začal spolu s manželkou provádět řadu vědeckých experimentů, aby toto tajemné záření dokázal trvale zachytit. Používali přitom různé předměty, jako první zkusili vyfotografovat běžné mince, které když se umístily v elektromagnetickém poli o vysoké frekvenci, zanechaly jasnou fotografickou stopu. Při dalším experimentu Kirlian zcela nečekaně zjistil, že korona zářící z listu nemocné rostliny se výrazně liší od záře zdravého listu. Následně zjistil, že i prsty nemocných pacientů a zdravých lidí vyzařovaly naprosto odlišně. Na základě těchto objevů se Kirlian pokusil provést včasné diagnózy různých nemocí.

V kůži působí svérázné biomechanismy, které vykonávají důležité funkce a jsou spojeny přes nervovou soustavu s vnitřními orgány… Věříme, že přítomnost srovnávací tabulky obrázků elektrického stavu pokožky za normálních a patologických podmínek by mohlo být základem použití naší metody jako prostředku včasné diagnostiky v medicíně hospodářských zvířat… Svět nádherných výbojů bude činit člověku dobré služby.

S. D. a V. Ch. Kirlianovi:
Ve světě nádherných výbojů, 1957

Tajný Kirlianův efekt

Kirlianova metoda je založena na elektrických vysokonapěťových výbojích, které se vyskytují okolo tělesného povrchu. K plazmové emisi světla působením elektrického výboje dochází na povrchu živých i neživých předmětů při použití střídavého elektrického pole s vysokou frekvencí 10 až 100 kHz, přičemž dochází k interakci mezi povrchem a elektrodou mezi 5 až 30 kW. Při takto vysokých frekvencích výbojů se přiloží na citlivé části těla, či zkoumaného předmětu, fotografický film, na němž se zachytí kolem běžně viditelného obrysu i paprsčité výboje různé intenzity.

Během výboje dochází k přechodu elektronů z nižších do vyšších energetických hladin a naopak. Energie elektronového přechodu z jedné úrovně do druhé přitom závisí na elektromagnetickém poli zkoumaného objektu, a proto jsou elektrony na různých místech v okolí objektu schopny přijímat různé podněty. To následně vede k separaci světelných kvant různé vlnové délky a energie, které zaznamenává lidské oko či s barevná fotografická emulze v podobě různých barev. Celý jev pak vytváří to, co sami manželé Kirlianovi popsali jako „svět nádherných výbojů“ a okultněji založení badatelé za první fotografie neviditelné aury.

2011-02-20.kirlian02.jpgDeset let oba manželé tvrdě pracovali v laboratoři doma, vytvořili tisíce vysokofrekvenčních obrázků a vyvinuli i vlastní přístroje pro takové výzkumy. A konečně, v roce 1949, jim Státní výbor pro vynálezy a objevy udělil číslo autorského osvědčení 106401 na „způsob fotografování objektů ve vysoké frekvenci“. Vynález byl ovšem okamžitě založen do nejhlubších tajných šuplíků sovětského aparátu.

Odkaz manželů Kirlianových

Kirlianův epochální objev dlouhou dobu drželi sovětští činovníci pod pokličkou, a tak se s touto propracovanou technologií a rozsáhlým praktickým výzkumem mohl západní svět seznámit až více než dvacet let po jejich objevení. Kirlianovi totiž dostali povolení zveřejnit brožuru Ve světě nádherných výbojů až v roce 1957. Tyto objevy okamžitě způsobily velký rozruch v celosvětovém tisku a šokovaly odbornou veřejnost. Autoři, ačkoliv ve světě obdivovaní, se doma příliš uznání nedočkali téměř až do konce života, ačkoliv jejich metodu chránilo na jednadvacet patentů.

Kirlianovi získali mnoho pozvání k návštěvě zahraničních laboratoří a ústavů, ale cestovat do zahraničí z rozhodnutí sovětských úřadů nesměli. Museli se omezit jen na obchodní korespondenci a i ta byla žárlivě cenzurována. V rodinném archivu se dochovaly dopisy ze sto třiceti měst v různých zemích. Manželé ale pracovali bez podpory veřejných institucí, aniž by jim úřady poskytly jakoukoliv finanční podporu. „Tak se to stalo! Víra v republikánskou penzi selhala! Chyba!… To znovu znamená chudobu! Opět bez kalhot, bez obleku, bez košile,“ poznamenala si v deníkovém záznamu ze 7. března 1968 zoufalá Valentina. „Katastrofa! Není průsvit. A nezbývá než zastavit experimenty. Života už zbývá tak málo, och, jak málo! A hodně nápadů. Je pořeba spěchat a přetvořit je ve skutečnost. Bude pozdě, odnesem si je do hrobu,“ poznamenala. Přesto ve skromných podmínkách oba Kirlianovi pracovali a na vlastní náklady z uškudlených peněz prováděli experimenty – jak později napsal Semjon – „s cílem proniknout hlouběji do tohoto neznámého světa pro dobro země a lidí“.

2011-02-20.kirlian01a.jpgPo světovém zveřejnění tohoto jevu na jejich experimenty navázali především v USA. Známá psycholožka Thelma Mossová (1918–1997) se v roce 1971, kdy se dozvěděla o existenci tohoto druhu fotografií poprvé, rozhodla odjet do SSSR studovat alespoň literaturu. Jejího příkladu následovali proslulý sanfranciský profesor psychologie Stanley Krippner a jeho kolega William A. Tiller ze Stanfordské univerzity, na níž pak od roku 1972 s principem Kirlianovy fotografie samostatně experimentovali.

Valentina se tohoto vyvrcholení světového úspěchu ani nedožila. Zemřela po dlouhé a těžké nemoci v prosinci 1971. Opuštěný a zlomený Semjon Kirlian pak byl na sklonku života požádán, aby vedl speciální laboratoř krasnodarského ústavu Saturn, poté co mu v únoru 1974 sovětští vládci konečně přilepšili udělením titulu Zasloužilý vynálezce, což sebou neslo i drobnou finanční výpomoc. Zemřel o čtyři roky později, 4.dubna 1978. Studium fenoménu, jemuž manželé zasvětili své životy,  dodnes známého jako Kirlianův efekt stále pokračuje. Dnes se používá v medicíně, kosmetice, psychologii, různých průmyslových odvětvích, forenzních vědách, zemědělství a v mnoha dalších oblastech poznání a činností, což z něj činí nepostradatelného partnera moderního lidstva.

Publikováno: 20.2.2011, 16:15




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA