Novinky

Výstava věnovaná Rožmberkům nabízí jedinečnou kolekci exponátů

Autor: (jds)

Obrázek

Dne 6. listopadu 1611 zemřel na zámku v Třeboni Petr Vok, poslední mužský potomek proslulého rodu Rožmberků, a právě v roce 2011 si připomínáme výročí 400 let od této události, která zásadním způsobem ovlivnila běh českých dějin. Jednou z akcí prřipomínajících toto významné výročí je i výstava Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, která  probíhá v pražské Valdštejnské jízdárně až do 20. srpna. Expozice Národního památkového ústavu v prostorách Senátu poprvé v historii na jednom místě shromažďuje reprezentativní soubor přibližně 550 uměleckých děl a historických dokumentů připomínajících rožmberské kulturní dědictví. Exponáty jsou zapůjčeny od téměř 70 partnerů, státních institucí, církve i soukromých sběratelů.

Výstava Náš tip 

Od poloviny 13. století Rožmberkové zastávali téměř v každé generaci nejvyšší funkce na dvorech českých králů a výrazně zasahovali do vnitropolitických i mezinárodních událostí. Sídlem rodu byl nejprve hrad Rožmberk na jihu Čech a od roku 1302 se rožmberskou rezidencí stal Český Krumlov. Rožmberkové postupně ovládli podstatnou část území jižních Čech. Na svém panství budovali města a reprezentační sídla, iniciovali vznik vynikajících sakrálních i světských staveb a institucí, pečovali o rozkvět hospodářství. Velkolepý palác posledních Rožmberků na Pražském hradě byl první renesanční stavbou tohoto typu na území Čech. Rožmberské kulturní dědictví jako celek představuje podstatnou a neopominutelnou součást identity a historické paměti českých zemí.

2011-05-20.AdoraceHlubocka.big.jpgOjedinělá kolekce exponátů

Na výstavě si návštěvníci prohlédnou významná umělecká díla, předměty denní potřeby, mince, knihy, hudební nástroje, zbraně, vědecké pomůcky, archivní písemné dokumenty, archeologické památky a řadu dalších artefaktů spjatých s Rožmberky a jejich dobou. Výstava zavede návštěvníka do časového období středověku až raného novověku. Mezi nejcennější umělecké památky na výstavě patří světově proslulá díla Mistra Třeboňského oltáře, který je označován za jednu z nejvýraznějších uměleckých osobností gotického malířství evropského formátu. Vystaveny budou dva obrazy z doby kolem roku 1380 - Adorace Páně Hlubocká a Zmrtvýchvstání Krista, které jsou spojovány s Třeboňským klášterem augustiniánů v Třeboni založeným v roce 1367 bratry Joštem, Petrem, Janem a Oldřichem z Rožmberka.

Na výstavě se představí také dosud nikdy nevystavený iluminovaný rukopis oslavné básně Rosa Rosensis (Rožmberská růže) od Jakuba Cantera z roku 1497. Báseň věnoval tehdejšímu rožmberskému vladaři Petru IV. z Rožmberka a její děj zasadil do mýtického Řecka, kde v žertovném a erotickém tónu vypráví příběh o nenaplněné lásce. Důležitou roli zde hraje také bohyně Venuše, od níž básník odvíjí příběh o božském původu erbovního znamení Rožmberků – červené růže. Tato básnická fikce ve své době posilovala prestiž prvního aristokratického rodu v Českých zemích.

Vystaveno bude množství portrétů Rožmberků, z nichž asi nejpřekvapivější jsou dosud zcela neznámé obrazy Petra Voka z Rožmberka z počátku 17. století s vyobrazením řádu lebky, jehož podoba byla zatím známa pouze z písemných pramenů. Neméně zajímavý je dosud nikdy nevystavený a umělecky mimořádně kvalitní posmrtný portrét Viléma z Rožmberka.

Poprvé veřejnost spatří také ilustrovaný lobkovický inventář, v němž jsou na krásných a dokumentárně mimořádně hodnotných kresbách zachyceny předměty reprezentační i denní potřeby (talíře, mísy, poháry, atd.) z majetku poslední manželky Viléma z Rožmberka, Polyxeny z Pernštejna. Významná část z nich, jak nás upozorňují rožmberské heraldické symboly, byla původně součástí rožmberské pokladnice a kunstkomory.

2011-05-20.DeleniRuzi.jpgNa výstavě budou k vidění tři velká plátna z telčského zámku představující legendu o dělení růží. Vítek z Prčice, praotec všech větví Vítkovců, na nich rozděluje svým synům jednotlivá panství. Plátna byla těsně před výstavou podrobena restaurování a laboratornímu i uměleckohistorickému výzkumu, který přinesl zcela nová a zásadní zjištění. Nyní je bezpečně jisté, že plátna vznikla již v 16. století, pravděpodobně krátce po jeho polovině.

Na výstavě se představí také prvotisk první české „ústavy“, tzv. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500, v němž se v úvodních pasážích stanovuje přednostní postavení Rožmberků před všemi českými pány. Vystaveny budou i dopisy nešťastně provdané Perchty z Rožmberka, s níž je spojována legenda o Bílé paní. Nebudou chybět ani populární pijácká pokutní registra Petra Voka z Rožmberka, díky nimž získal Petr Vok pověst bonvivána. Kniha je plná originálních zápisů i kreseb hostů Petra Voka na bujarých večírcích na zámku v Bechyni. Podobné zábavy byly ovšem běžné i na dvorech ostatních mladých šlechticů.

2011-05-20.MadonaVimperk..big.jpgK vidění bude i madona z farního kostela ve Vimperku, která patří mezi vrcholná díla krásného slohu z teritoria patřícího po jistou dobu do rožmberského držení. Virtuózně tesaná socha vychází z díla Mistra Krumlovské madony a svou uměleckou hodnotou se přibližuje Krumlovské a Třeboňské madoně. Ve veršované historické kronice ze sedmdesátých let 13. století je poměrně podrobně popsán zakladatel rožmberské dynastie Vok I. z Rožmberka jako skvělý rytíř v čele početného vojenského oddílu. Právě tento záznam byl inspirací pro vytvoření modelu rožmberského jezdce na koni v životní velikosti, který bude vítat návštěvníky výstavy ve vestibulu Valdštejnské jízdárny.

V době posledních Rožmberků se motiv jezdce objevuje nejen na pečetích, ale stále častěji i na jiných výtvarných dílech či prostředcích rodové reprezentace, často současně s rodovým erbem v tradiční nebo rožmbersko-orsiniovské formě. Frekventovaný je v mincovní ražbě, medailérství nebo knihařství a dokonce i ve formě nástěnných maleb nebo štukových reliéfů na průčelích reprezentativních budov, na fasádách městských domů nebo na klenbách slavnostních palácových interiérů. Jedním z renesančně pojatých příkladů zobrazení rožmberského jezdce nacházíme na štukovém reliéfu klenby Zlatého sálu zámku Kratochvíle. Tento výjev je použit jako oficiální symbol celé výstavy.

Exponáty budou na výstavě průběžně obměňovány, výstavu bude tedy možné navštívit i opakovaně. Je to vůbec poprvé v historii, kdy se na jediném místě představuje rožmberské dědictví v takovém rozsahu a rozmanitosti. Je velmi pravděpodobné, že se v naší generaci taková výstava již nebude opakovat, neměl by si ji proto nechat ujít žádný milovník historie, ani jihočeský patriot.

Jak na výstavu

Výstava se oproti původním plánům otevřela pro veřejnost již 19. května a potrvá až do 20. srpna 2011. K výstavě vyšla publikace Rožmberkové - Stručný průvodce výstavou, kterou si mohou návštěvníci zakoupit v prodejně Valdštejnské jízdárny za 230,- Kč a v anglické mutaci za 290,- Kč. Katalog k výstavě, jehož vědeckým garantem je místopředseda Akademie věd ČR prof. Jaroslav Pánek, bude k dispozici v průběhu července. V rámci výstavy je připraven také bohatý doprovodný program, který zahrnuje komentované prohlídky, přednášky nebo speciální didaktické programy pro školy či rodiče s dětmi.

Otevírací doba Valdštejnské jízdárny, která se nachází přímo u stanice metra A Malostranská, je denně včetně pondělí od 10 do 20 hod. Výstava Rožmberkové nebude podle sdělení organizátorů součástí Pražské muzejní noci dne 11. června 2011. V rámci této akce je ovšem možné navštívit doprovodné programy v Anežském klášteře.

Základní cena vstupného je 150 korun, děti do 6 let mohou expozici navštívit zdarma. Rodinné vstupné (dva dospělí s maximálně 4 dětmi do 18 let) stojí 350 korun.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 20.5.2011, 10:30



 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

REKLAMA