Novinky

Technické muzeum opět otevírá brány k dějinám poznání

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Praha, 15.2.2011
Po čtyřleté rekonstrukci se zítra otevře prvním návštěvníkům budova Národního technického muzea v Praze na Letné. Kromě tradčních lákadel z dopravní expozice, láká znovuotevřené muzeum také třeba na nádhernou expozici astronomie, pravý meteorit, nejstarší daguerrotypii či zcela nový expoziční sál dějin moderní architektury.

Výstava Náš tip 

Největším lákadlem muzea je již tradičně dopravní hala, ve které jsou umístěny exponáty vyprávějící příběh historie automobilové, motocyklové, cyklistické, letecké, lodní a železniční dopravy na území České republiky. Návštěvník zde mimo jiné najde stařičký automobil Präsident z Kopřivnice, legendární automobil Tatra 80 z roku 1935 užívaný prezidentem T. G. Masarykem, letoun Kašpar JK z roku 1911 a nově třeba stíhací letoun Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z roku 1945 či jeden z nejstarších tryskových motorů na světě z německé střely V2.

2011-02-15.astronomie2.jpgMezi návštěvnicky nejatraktivnější se jistě zařadí zdařilá expozice Astronomie ve druhém patře budovy. Potemnělé skleněné bludiště, ve kterém se unikátní exponáty vznáší v prostoru a připomínají zářící vesmírné objekty, už od vstupu navozuje atmosféru nekonečného vesmíru, což bylo i záměrem autorů pod vedením architekta Romana Brychty. Expozice mapuje dějiny astronomického poznání za uplynulých šest a půl tisíce let a ukazuje řadu astronomických, měřících a navigačních přístrojů z období od 15. do 21. století.

Návštěvníci se astronomické expozici mohou dotknout i pravého osmdesátikilového meteoritu, který muzeum zakoupilo z Argentiny. „Tento náš exponát váží asi osmdesát kilo a asi z pětadevadesáti procent obsahuje železo,“ představil jedno z největších lákadel sbírky její hlavní kurátor Antonín Švejda. „Meteoritu se skutečně mohou návštěvníci dotýkat, což u vystavených meteoritů nebývá vůbec obvyklé. Jejich majitelé si je obvykle přísně hlídají. My se naopak těšíme, jak ten náš návštěvníci častem pěkně nablýskají. Jen si musí dávat trochu pozor. Vzhledem k tomu, že jsou tu všude koberce z umělých vláken, občas může mírně probíjet statická elektřina,“ varoval s úsměvem. Jak se ukázalo při novinářské předpremiéře, příležitost dotknout se „kamene z vesmíru“ si nechá ujít opravdu málokdo.

2011-02-15.tiskarstvi(1).jpgMuzeum po rekonstrukci nabízí i řadu dalších unikátů. Jedním z klenotů fotografické expozice, i celého muzea, je určitě nejstarší světová daguerrotypie Královského pláce v Paříži z roku 1840. Tento vzácný exponát pochází původně ze sbírek rakouského kancléře knížete Metternicha a byl pořízen ještě před tím, než objev této fotografické technologie její objevitel J. L. M. Daguerre oznámil veřejnosti. Ozdobou tiskařské expozice je zase knihtiskový ruční lis z Jezuitské tiskárny v pražském Klementinu z přelomu 17. a 18. století. Milovníci moderní architektury by zase neměli vynechat novou expozici představující nejvýznamnější architektonické počiny v českých zemích z období let 1860 až 1989. V sále uspořádaném podle návrhu známého architekta Davida Vávry jsou vystaveny jak původní, tak zcela nové architektonické modely staveb včetně sochařských doplňků, nákresy i celé pracovny velikánů české moderny (J. Zítek, J. Kotěra, J. Gočár, Sial).

Historie a současnost muzea

Jako den slavnostního znovuotevření muzea vybrali jeho pracovníci symbolicky den, kdy se připomíná 180. výročí narození významného mecenáše umění, architekta a stavitele Josefa Hlávky. Tradice technického muzejnictví je však mnohem delší. Předchůdce českého technického muzea lze totiž spatřovat už ve sběratelských aktivitách stavovské inženýrské školy (založené 1717), pražské polytechniky (1806) a Českého průmyslového muzea (1873). Technické muzeum bylo ustaveno roku 1908 pod názvem Technické muzeum Království českého s moderním programem dokumentace hlavních vývojových trendů technického vývoje.

První sbírky muzeum zpřístupnilo veřejnosti v roce 1910 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech a jeho samostatná muzejní budova vyrostla v letech 1938 až 1941 na pražské Letné. Když byla po svém dokončení zabrána tehdejší okupační správou, muzeum nalezlo útočiště v nevyhovujících prostorách pražské Invalidovny, kde muzeum působilo až do povodní v roce 2002. Po válce totiž budovu na Letné technické muzeum nezískalo celou, ale pouze asi jednu její třetinu. První poválečná expozice zde byla instalována v roce 1949, o dva roky později bylo muzeum zestátněno a ústav získal název Národní technické muzeum.

2011-02-15.architektura1(1).jpgVšechny prostory původního muzea se k původnímu účelu vrátily až po roce 1989 a v uplnulých třech letech v hlavní budově probíhala rozsáhlá stavební rekonstrukce, která měla za účel navrátit budově i její původní vzhled a funkci. V současné době jsou veřejnosti přístupné zhruba dvě třetiny plánovaných expozic, další budou pracovníci muzea otvírat v následujících letech, jak budou dokončovat další fáze rekonstrukce budovy.

Národní technické muzeum bude otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, první čtvrtek v měsíci od 10 do 20 hodin. Cena vstupenky pro dospělé je 170 korun, pro děti devadesát. Návštěvníci, kteří si pospíší a navštíví muzeum do jednoho týdne, navíc mohou ve vestibulu shlédnout další unikát – obě dosavadní „české“ Nobelovy ceny na jednom místě. Obě listiny zapůjčili muzeu k jeho znovuotevření správci pozůstalostí akademika Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta.

Jak se tam dostanete?

K Národnímu technickému muzeu se nejlépe dostanete od půl kilometru vzdálené stanic tramvaje Letenské náměstí. Vydejte se na východ Oveneckou ulicí směrem k Vltavě a na jejím konci zahněte doprava po Letohradské a po necelých sto metrech první ulicí doprava do Muzejní. Budovu NTM budete mít po levé ruce, obejděte ji k hlavnímu vchodu v Kostelní ulici. Celá cesta trvá pěšky zhruba 6 minut.


Foto Národní technické muzeum/Kateřina Uksová, (jds)


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 15.2.2011, 19:15



 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA