Kaduceus

Co je to kaduceus?

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Náš portál jsme nazvali Kaduceus podle bájné okřídlené hole boha Herma, kterou obtáčejí dva hadi. Její symbolický význam je hluboký, a tak pravděpodobně není lepší a výmluvnější symbol pro to, co chceme našim čtenářům přinášet.

Samotné slovo „kaduceus“ pochází z řeckého kerykeion (κηρύκειον). Představuje poslovskou okřídlenou berlu obtočenou dvěma hady směřujícími vzhůru, kterou podle starých pověstí dostal posel bohů Merkur od Apollóna. Nicméně původ tohoto symbolu je mnohem starší, než tyto římské legendy. Kaduceus ve stejné formě patřil i Merkurovu řeckému předobrazu Hermovi (odtud ten název), ba dokonce i jeho staroegyptskému pravzoru Thovtovi… Na počátku dvacátého století dokonce americký orientalista William Hayes Ward objevil, že symbol velmi podobný kaduceu se objevuje i v umění staré Mezopotámie až čtyři tisíciletí před Kristem.

Kaduceus a Asklépiova hůl

Symbol kaducea je někdy poněkud mylně zaměňován za graficky podobný symbol tzv. „Asklépiovy hole“. Tu tvoří také hůl, ale obtáčí jí pouze jeden had a hůl nemá narozdíl od kaducea křidélka. Asklépios byl pravděpodobně řecký lékař z konce druhého tisíciletí před Kristem a za své zásluhy o léčení lidí byl později zbožtěn jako bůh lékařství. Jeho hůl s jedním hadem podle některých současných názorů znázorňuje starověkou lékařskou praktiku odstranění tehdy velmi rozšířených červovitých parazitů Dracunculus medinensis z naříznutých ran jejich navinutím na hůlku. Jiné výklady hada na Asklépiově holi odvozují od tradičního zobrazení jeho dcery Hygie, kterou také obtáčel had. A ty nejméně prozaické teorie pak upozorňují na souvislosti symboliky hada a léčení (využití tzv. hadí síly) už od starověkého Egypta. Asklépiova hůl proto bývá od 16. století jedním z celosvětově velmi rozšířených emblémů medicíny a lékárníků.

K častým záměnám kaducea a Asklépiovy hole přispěli na počátku minulého století američtí armádní medici, kteří jako svůj symbol zaregistrovali namísto Asklépiovy hole právě kaduceus. Jejich často kritizovaný omyl však ze symbolického hlediska nebyl tak od věci. Kaduceus jako alchymický archetyp poznání, moudrosti a služby v sobě samozřejmě nese i schopnost umění léčit, uzdravovat a znovuobnovovat život.

Symbolismus kaducea

Kaduceus se svými dvěma hady skutečně býval často používán jako symbol obrody života již mnohem dříve, než to napadlo americké armádní doktory. K tomuto významu snad mimo jiné přispěl i fakt, že hadi čas od času pravidelně svlékají svou kůži a znovuobnovují tak tu část svého těla, kterou se stýkají s okolním světem. Ve spojení dvou hadů tak mnozí učenci od starověku spatřovali i prolínání vnějšího a vnitřního světa, viditelného a neviditelného.

S původem kaducea bývá spojována také řecká legenda o tom, kterak kdysi slavný thébský věštec Teiresiás v mládí našel dva pářící se hady, ve snaze je oddělit mezi ně strčil hůlku. Okamžitě se proměnil v ženu a zůstal tak sedm let, než mohl čin zopakovat a proměnit se zpět v muže. Od této legendy pak bývá odvozován symbolický význam hadů jako nedělitelné dualistické síly protikladů, které nelze oddělit. Spojován tak bývá s mužským a ženským principem, polarizací astrálního světla, obecnou přírodní jednotou protikladů, plodností a potažmo i tvořivostí.


eliphas-levi.thumb.jpg

Eliphas Lévi

Eliphas Lévi byl francouzský okultista a duchovní učitel. Narodil se 8.2.1810 v Paříži ve Francii. Zemřel 31.5.1875 ve věku 65 let v Paříži ve Francii.

Slavný francouzský hermetik Alphonse Louis Constant (1810 – 1875) známý jako Eliphas Lévi o této Teiresiově legendě ve svých Dějinách magie například napsal: „Neporozuměl symbolu hole, chtěl od sebe oddělit síly přírody, vědění od víry, inteligenci od lásky, muže od ženy. Viděl je jako spolu zápasící, pokládal je za soupeře, a chtěje je odděliti poranil je, čímž ztratil svoji vlastní rovnováhu; chvíli byl mužem, chvíli ženou, nikdy nejsa dokonalý a manželství bylo mu zapovězeno. Zde jsou zjevena veškerá tajemství univerzální rovnováhy a stvoření.“

Kaduceus jako symbol s mnoha hlubokými významy milovali také středověcí alchymisté. Merkurova hůl jim znázorňovala ideální rovnováhu Merkura a Síry, dvou základních alchymických principů. Její křídla pak volatilitu, prchavost této harmonie.

Kaduceus a hvězdy

Abychom se ještě vrátili k lékařskému a léčitelskému symbolismu dvou hadů obtáčejících kaduceus a jeho starověkému původu: není náhodou, že tento symbol používali již starověcí egyptští kněží-léčitelé. Hadi byli jejich symbolem neviditelných energetických proudů v těle a systém, který si vytvořili a zazanamenali v písemnictví a architektuře chrámů vůbec není nepodobný orientálnímu systému čaker a energetických drah. Podvojná hadí síla tak v kaduceu symbolicky ovíjí páteř (potažmo míchu) a stoupá k hlavě (mozku), symbolizované dvěma křidélky, propojující věci božské a lidské.

Ostatně všichni božští nositelé kaducea, Thovt, Hermés i Merkur, byli mytologickými posly a písaři bohů. Zprostředkovávali kontakt mezi Nebem a Zemí. Astrologický Merkur v tradiční astrologii dodnes není ani mužský ani ženský, vládne vzdušným i zemským znamením a ovládá lidskou nervovou soustavu…

Hadí hlava v podobě uskupení hvězd souhvězdí dnes nazývaného po řeckém vodním hadu Hydra (Hya) předznamenávala legendárnímu zakladateli egyptské astrologie, písaři a vezírovi Imhotepovi (cca 2700 př. Kr.) – později zbožtělému jako Thovt – každoročně počátek nového egyptského roku, který začínal heliakickým východem Síria, zrozením slunečního boha Hóra, v jejím těsném sousedství. Dokoce i tento mytologický „nositel hada“ se na oblohu dostal jako souhvězdí Hadonoše (Oph). I když pozdější řecká pověst jej ztotožnila s nám již známým Asklépiem.

Tolik tedy praví symbol, který vám bude průvodcem na našich stránkách.

Publikováno: 28.9.2010, 12:00




 

REKLAMA
AktuálníČtené
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA