Cestování

Skrytá tajemství Staroměstské mostecké věže

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Jeden z největších klenotů evropské gotické architektury, Staroměstská mostecká věž Karlova mostu, představuje veřejnosti další ze svých tajemství. Po milionové rekonstrukci zpřístupnili její současní provozovatelé také dosud veřejnosti nepřístupné sklepení. Pojďme tedy spolu s ním prozkoumat některá esoterická tajemství, která se běžnému pohledu turistů ve věži ukrývají.

Náš tip Fotogalerie 

Zrekonstruované sklepení

Od osmdesátých let dvacátého století, kdy proběhla poslední – notně necitlivá – rekonstrukce suterénu Staroměstské mostecké věže, sloužil sklepní prostor jako neveřejné technické zázemí. Byly zde vykachlíkované záchody a klimatizace. Od tohoto týdne, kdy byla dokončena zatím poslední rekonstrukce, se do krásně zrekonstruovaného gotického prostoru přemístila pokladna a v budoucnu by zde měla být také malá prodejna vín, jak ostatně naznačuje dosud prázdná vinotéka podél zdi.

Minout tento prostor prakticky nemůžete. Z prvního podlaží věže sem přemístili pokladnu, a sklepení tak musí navštívit prakticky všichni návštěvníci věže. Teprve odsud se po zaplacení vstupného může stoupat do vyšších pater dominanty Karlova mostu, založené již v polovině 14. století.


2010-12-17.staromvez0001

Počet obrázků: 10

Dva extra ledňáčci pro dva krále

Jednou z nejoblíbenějších turistických kratochvílí u Staroměstské mostecké věže je po celé generace počítání ledňáčků na výzdobě celé stavby. Ledňáčci v typických točenicích totiž jsou nejen součástí dochované gotické výzdoby východní fasády, ale další se skrývá i na zbytcích fasády západní, zničené za třicetileté války švédským ostřelováním staroměstského břehu Vltavy. Ledňáčky ovšem ukrývá i malřská výzdoba klenby průjezdu věže zrekonstruovaná v devatenáctém století…

Málokdo ovšem ví, že ani tento počet ledňáčků není na Staroměstské mostecké věži konečný. Od šedesátých let 20. století zdobí dvě okénka v prvním patře na východní straně dvě moderní vitráže akademického malíře Jiřího Binka s tímto motivem. Nejlépe je můžeme spatřit právě z interiéru prvního patra věže, hned vedle bývalé pokladny.


karel-iv.thumb.jpg

Karel IV.

Karel IV. byl český král a poslední zasvěcený císař Svaté říše římské. Narodil se 14.5.1316 v Praze. Zemřel 29.11.1378 ve věku 62 let v Praze.

vaclav-iv.thumb.jpg

Václav IV.

Václav IV. byl český a římský král, syn Karla IV.. Narodil se 26.2.1361 v Norimberku v Německu. Zemřel 16.8.1419 ve věku 58 let na Novém hradě u Kunratic.

josef-mocker.thumb.jpg

Josef Mocker

Josef Mocker byl český architekt a restaurátor gotických památek. Narodil se 22.11.1835 v Cítolibech. Zemřel 15.11.1899 ve věku 64 let v Praze.

petr-parler.thumb.jpg

Petr Parléř

Petr Parléř byl český gotický stavitel a socař německého původu. Zemřel 13.7.1399 v Praze.

Tolik ledňáčků se na Staroměstské mostecké věži esotericky znátzorňující koncept jednoty duchovně-světské moci zasvěceného římského císaře Karla IV. samozřejmě nevyskytuje náhodou. Mnozí je s odkazem na legendy o Václavu IV. považují za pouhý osobní symbol a odkaz na lazebnici Zuzanu, která mladého krále kdysi zachránila. Ovšem německý výraz „königsfischer“ pro ledňáčka dává symbolu až okultní význam. Král-rybář, jak zní doslovný překlad, je totiž jednou z hlavních postav středověkých legend o Parsifalovi. Starý, nemocný Král Rybář v nich je strážcem nejvyššího tajemství, Arcana Arcanissima, známého jako Svatý grál. Točenice s uzlem kolem ledňáčka, potom značí věčný a pevný závazek Krále Rybáře k této strážní službě.

S oběma králi z lucemburského rodu – Karlem i Václavem – se dnes můžeme setkat nejen na slavných gotických sochách na východním průčelí. V druhém patře, které současnou novogotickou podobu získalo za rekonstrukce provedené v letech 1879 až 1883 architektem Josefem Mockerem, jsou dnes umístěny ve vitrínách i kopie slavných parléřovských bust, jejichž originály se nacházejí v neveřejném triforiu svatovítské katedrály.

Strážce tajemství

Při rekonstrukci Staroměstské mostecké věže v devatenáctém století měli prý dělníci na vrcholu objevit středověký palindrom „Signa te, signa, temere me tangis et angis“ („Znamenej se, znamenej, pošetile se mě dotýkáš a soužíš“). Takovéto magické nápisy, které se čtou stejně kupředu i odzadu, se ve středověku umísťovaly na stavby jako ochranná kouzla na zahnání démonů a ochranu celé stavby. Na vrcholu schodiště, které má od přízemí plných 130 schodů, se můžeme setkat se i skutečným strážcem okultních tajemství. Dnes již poněkud poničená socha zvaná Klíčník je na dobu svého vzniku opravdovým unikátem, protože za dob geniálního stavitele a sochaře Petra Parléře nebylo zvykem zhotovovat takto veliké solitérní sochy neznámým „obyčejným“ lidem.

Sochy z dílny Petra Parléře, jehož jméno by se dalo přeložit jako „hovořící kámen“, skutečně často svým zvláštním způsobem hovoří o mnohých okultních tajemstvích. I tento Klíčník – nositel okultních klíčů – s poškozenou tváří a dýkou namísto klíčů skutečných doslova odkrývá nejskrytější tajemství. Zasvěcenec v jeho typickém pozoruhodném gestu rozpozná archetyp tarotového Blázna odhalujícího svá nejintimnější místa celému světu, zatímco profánní člověk, ať již turista či kunsthistorik, vidí jen (pro něj jen těžko pochopitelný) nahý zadek…

Posvátný výhled

Výstup na vrchol sedmačtyřicetimetrové věže korunuje výhled z ochozu na nejkrásnější místa Prahy. Z výšky tak můžeme spatřit nejen téměř celý Karlův most se svým typickým zalomením na malostranském břehu, ale i takřka posvátný panoramatický obraz Pražského hradu. Na opačné straně věže si pak můžeme lépe uvědomit kontrast karolinského konceptu duchovně-světské vlády „Caesar – Sol Invictus – pontifex rex maximus“ (Císař - Slunce Neporažené - stavitel mostů a královský velekněz) s konceptem „Ecclesia militans“ protilehlého pobělohorského Klementina jezuitů.

A uvědomíme-li si, že právě z těchto míst byly na dlouhá léta vystaveny hlavy v roce 1621 popravených českých protestantských pánů, posvátno místa na nás dýchne až mrazivě a to tam nemusíme přijít pouze v zimě.

Jak se tam dostaneme?

Pěší cesty ke Karlovu mostu jsou v centru Prahy velmi dobře značené, případně se stačí přidat do největšího proudu turistů křižujících Staré město a nemůžeme Staroměstskou mosteckou věž minout. Městskou hromadnou dopravou lze dojet na stanici metra A Staroměstská (případně tramvají na stejnojmennou zastávku) a odsud jsou to dvě až tři minuty pěšky. Věž bývá otevřena i v zimním období, současné vstupné je 70 korun pro dospělého návštěvníka, 200 Kč pro rodiny s dětmi.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 17.12.2010, 16:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA