Cestování

Staroměstské náměstí: nevinnost bájného jednorožce

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Mytologická postava (bílého) jednorožce, která se nám zjevuje v názvu domu číslo 17 na Staroměstském náměstí, má v esoterické symbolice původ v antických bájích a pověstech. Plachý tvor s jedním rohem na čele byl oblíbeným námětem i středověkých legend, a tak se do dnes dochovalo několik verzí jeho příběhu.

Jednorožec byl prý velmi plachý tvor, který se málokdy odvážil přiblížit k lidem. Viděl v nich tlupu cizinců vzdálených hvězdnému světlu. Velmi se podivoval všemu, co ve světě viděl. Jediné, co ho na tomto světě přitahovalo, byl pohled na neposkvrněnou pannu, jejíž nádhera byla nad všechna pomyšlení. Krásnou Pannu sedící na travnatém kopci ovšem ze všech stran střežili vojáci s tasenými meči, kteří její ochranu odpřísáhli svému pánu, Martovi. Přestože po Panně vojáci ve skrytu duše všichni toužili, jejich tváře, stejně jako meče, byly od ní odvráceny, protože tak velela jejich přísaha.

Jednorožec poznal v Panně oděné hvězdami královnu nebes, která znovu zúrodní umírající zemi. Poklekl před ní a s láskou jí položil svůj roh do klína. Tím naplnil to, co toužili udělat i vojáci, ale měli strach. Vojáci drželi své obnažené meče v ruce, aby od mystické Panny odvrátili celý vnější svět. Meč (roh) jednorožce ovšem vyrostl na jeho vlastní hlavě, uprostřed čela, a byl oplodněn schopnostmi představivosti. Nepovolaní vojáci s obnaženým mečem měli sice touhu, ale neměli schopnost oplodnit Pannu, tak jak mohl jen čistý, bílý jednorožec.

2011-09-23.jednorozec01.big.jpgNápadný sexuální podtext mýtu o jednorožci i výtvarná podoba, nápadně připomínající zobrazení egyptské panenské bohyně Isis (Éset) obklopené vojáky na stráži, zaujal ve středověku mnohé autory alchymistických traktátů. Harold Bayley v The Lost Language of Symbolism (Ztracený jazyk symbolů) z roku 1907 uvádí, že ve středověké literatuře lze nalézt přes jedenáct stovek běžnému zraku skrytých vodoznaků s vyobrazením bájného jednorožce.

Ve středověkém výtvarném umění bývá jednorožec zobrazován jako tvor připomínající koně s jedním dlouhým rohem uprostřed čela. Domovní znamení ze sedmnáctého století na Staroměstském náměstí však spíš představuje pannu, která vede jednorožce v podobě krotkého beránka, který ztratil jeden roh. To by spíše mohlo odkazovat na jiné, pozdější verze mýtu, kdy obnažené panny, před jejichž něhou je jednorožec bezmocný, slouží lovcům pouze jako návnada. Jakmile se bájné zvíře dostatečně přiblíží, spoutá ho panna železným řetězem.

Roh jednorožce býval ve středověku považován za zázračný lék. Byl prý nejspolehlivějším lékem proti hadímu uštknutí. Rohy, které se tehdy vydávaly za trofej z bájného zvířete, byly však obvykle pouze zubem narvala.

Jak se tam dostaneme?

Dům stojí přímo na Staroměstském náměstí. Nejbližší zastávky metra jsou Můstek nebo Staroměstská na trase A, případně Náměstí republiky na trase B.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 25.9.2011, 10:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA