Cestování

Kaprova ulice: Sluneční muž a Lunární žena

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Procházky Prahou mohou být velmi inspirativní. Stačí se jen dívat kolem sebe a mnohdy nalezneme na zdech domů vodítka, která nás zavedou na okraj neviditelného světa. Nový pohled pak zcela jistě změní naše další vnímání míst, o nichž jsme se domnívali, že je již dokonale známe a nemohou nás již ničím překvapit.

Na průčelí rohového domu č. p. 15-16 v pražské Kaprově ulici, který v roce 1906 postavili podle plánů F. Pohla a L. Neugebauera, můžeme spatřit dva z nejpodivuhodnějších esoterických reliéfů pražské secese. Jejich autorem je jeden z významných představitelů vídeňské skupiny secesních architektů, pozdější profesor hamburské akademie Richard Luksch a znázorňují stylizovaného muže a ženu se zdviženými pažemi. Skutečný význam reliéfů, které do Prahy jezdí obdivovat znalci tajemných symbolů z celého světa, zůstává celých sto let veřejnosti prakticky utajen.

Jako určité vodítko při čtení mysterijních tajemství skrytých za symboly na tomto domě si můžeme oba reliéfy pracovně pojmenovat jako Slunečního muže a Lunární ženu. Nebudeme daleko od pravdy, protože kotouče za hlavami muže i ženy nesou zřetelnou symboliku obou nebeských těles. A od tohoto pojmenování můžeme později odvíjet dlouhý výklad spočívající v číselné hře jednotlivých ozdobných prvků v okolí obou postav. Z těchto počtů se například dozvíme něco o souvislosti cyklů Luny a lidského dechu, či sluneční precese, tradiční délky lidského života a krevního oběhu dosud zakódovaných v mnoha různých prastarých mýtech různých národů.

2011-06-28.kaprova01.big.jpg

Za zvýšenou pozornost stojí i samotné postavy Slunečního muže a Lunární ženy. Jejich typické postoje lze bez potíží rozeznat jako gesta osvobozeného éterického těla. Pokrčené vztyčené ruce Měsíční ženy, „gesto motlitby“ zvané orans, bývaly v raném křesťanství poměrně častým znázorněním duší opouštějících umírající fyzické tělo. V držení rukou Slunečního muže zase můžeme snadno rozpoznat podobu dvou pravoúhle vztyčených paží staroegyptského hieroglyfu ka. Je to právě duše ka, kterýmžto termínem egyptští kněží označovali přibližně tu složku živé lidské bytosti, moderními esoteriky nazývanou éterickým či životním tělem.

Jak se tam dostaneme?

Kaprova ulice tvoří spojnici mezibarokním kostelem svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí a stanicí metra A Staroměstská, případně stejnojmennými zastávkami tramvají. Půjdeme-li směrem k Vltavě po levé straně, sledujme fasády domů na druhé straně ulice a plastiky nemůžeme minout. Nejlepší pohled na oba reliéfy je přes křižovatku před poštou.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 28.6.2011, 13:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA