Cestování

Jihozápadní větev přenesla první signál

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Říp, 20.3.2011
První letošní signál Keltského telegrafu se přenesl krajinou. Krátce po dvacáté hodině v neděli 20. března 2011 se světlo vyslané z jihočeské Kleti vydalo na svou pouť k Děčínskému Sněžníku, kam doputovalo za zhruba osmdesát minut a poté se vydalo zpět. Přinášíme první postřehy.

Fotogalerie 

Být čertem na jednom z nejznámějších vrchů české kotliny, vyhlášeném Řípu, není žádná velká výhra. Narozdíl od jiných, příjemnějších stanovišť, kam lze beztrestně dojet autem, je zapotřebí nejprve vystoupat do poměrně strmého kopce, což vzhledem k množství a váze přenášené fototechniky, zásob na hodiny čekání na signál a množství teplého oblečení, aby se z čerta nestal rampouch, přináší řadu komplikací. Na vrchol čert nejde na výlet, ale pracovat.

První otázka v přípravném období tedy zněla: jak na vrchol? Rozhodl jsem se zdolat Mekku českých turistů jižním svahem od vlakové zastávky ze Ctiněvsi. V této obci je podle pověsti pohřben Praotec Čech, a tak jako začátek trasy může být velmi symbolický. Cesta z jihu ovšem není nic pro slabé nátury. Poslední půlkilometr šplhání po blátivé a kamenné kluzké cestě je vhodný pro zdatné turisty, obzvlášť pokud sebou vláčí těžký batoh s fototechnikou a dalším čertovským nádobíčkem. Výletníci by měli spíše využít severní zpevněnou cestu od obce Rovné.

Cestou jižním svahem jsem měl jako na dlani různé výhledy do té části krajiny, která pro mne bude po setmění klíčová. Podle mapy a okolních obcí stanovuji směry na jednotlivá nejbližší stanoviště a zjišťuji, že skrz opar na horizontech je nejlépe viditelný snad jen ikonický hrad Hazmburk. Zbytek výhledů na vzdálenější stanoviště se ztrácí v mlze…

Bufet turistické chaty na samotném vrcholu zavírá krátce po sedmnácté hodině, stal jsem se tedy jeho posledním hostem. Pivo došlo, turisté i obsluha mizí z vrcholu. Dokud je světlo obcházím všechny místní vyhlídky, abych našel nejlepší místo k přijetí a odeslání signálu. Po dlouhém vybírání místa se vracím na to první vytipované, na jižním svahu, kde rozbíjím svůj hlavní stan. Posílám zprávu o úspěšném obsazení kopce výrovskému čertovi Frantovi Jakovcovi, který mi naoplátku posílá zprávu o úspěšném výsadku na Hazmburku a postupném obsazování dalších stanovišť v Poohří. Postupně se stmívá, krajina pod Řípem i na horizontech se dramaticky mění. Kdo toto nezažil, neví, jaké je to být dnešním čertem.


2011-03-21.Rip01

Počet obrázků: 8

Zatímco venku je čím dál černější tma, posetá miliony korálky různých světýlek tu a tam se sekupujících do větších skupin v místech měst a vesnic, navazujeme před dvacátou hodinou telefonický kontakt se sousedními čerty a ujišťujeme se o obsazení kopců. Fotoaparát na stativu namířen na Hazmburk, mou pozorovatelnu osvětluje jen malý plamínek svíčky. Akce může začít.

Vlastní čertovská práce se zdá v principu jednoduchá. Stačí sledovat vytipované místo na obzoru a až uvidíte signál, pošlete ho dál. Ale ono to zas tak jednoduché není. Nejen, že vám ve tmě zmizí jakékoliv horizonty a siluety obzorů, ale všude se rozsvítí spousta zajímavých světel, o kterých netušíte, jak daleko jsou, natožpak co znamenají. Pokud se pohybují, mohou to být auta, pokud jen tak blikají někde okolo tušeného obzoru mohou to být letadla… Odlišit v této světelné změti signál bude vskutku obtížné. A s přibývajícím časem jsou oči ze všech těch vjemů stále více unavené.

Během více než hodinového čekání přichází první telefonické dotazy, co se děje. Nejprve z Varhoště, kterou ujišťuji, že signál ještě nedorazil a až dorazí, dám vědět. Poté volá i koordinátor trasy, pan Maroušek, a zjišťuje, kde se signál zadrhl. V Brdech prý byl během čtvrt hodiny. Ujišťuji ho, že na Říp ještě stále nedorazil a do deseti minut přichází dobrá zpráva: Hazmburk bude vysílat signál. Směrem k předchozím stanovištím před Hazmburkem jsem sice nic nezaznamenal, ale zpráva z mobilu potěšila. Začíná být zima, čaj v termosce došel.

Nad Hazmburkem se blýsklo! Bohužel zmrzlý fotoaparát exponoval až zlomek vteřiny poté. A protože se Hazmburským čertům podařilo zničit odpalovací zařízení, druhý signál vyslán nebyl. Volám na Varhošť, předávám signál, bohužel k vizuálnímu kontaktu nedošlo. Za chvíli běží signál zpět, vizuální kontakty opět negativní. Balím, je čas vyrazit dolů.

Zdolávat jižní svah Řípu potmě je čiročiré bláznovství, a tak horu opouštím směrem na sever po asfaltce k Rovnému. Než mě tam za půldruhé hodiny vyzvedne Franta Jakovec, mám ještě čas udělat pár zajímavých snímků nádherného skoroúplného Měsíce ve znamení Vah. A když se Slunce dvacet minut po půlnoci přesune do Berana, sedím už v posledním pražském metru a vstřebávám předešlé zážitky.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 21.3.2011, 13:30




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA