Astrologie

Zítra uplyne 2764 let od založení Říma

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Nemáte ještě dost novoročních oslav? Dnes si je můžete zopakovat. Zítra, v pátek 14. ledna 2011, totiž začíná rok 2764 starého latinského počítání od založení Říma. A aby důvodů k oslavě bylo ještě více, můžete zároveň oslavit i nástup 6724. roku tzv. Scaligerovy juliánské periody.

Víte, že…? 

Od založení Města

Počítání let ab Urbe condita (a.U.c.), tedy doslova „od založení Města“, zavedl římský učenec Marcus Terentius Varro (116 – 27 př. Kr.), když vzal v potaz staré listiny konzulů. Tato listina konzulů měla podle tehdejšího historika Dionýsia z Halikarnassu (54 př.Kr. – 8 n.l.) začít po 244 letém období panování králů vládnoucích Římu od jeho založení, a tak Varro stanovil počátek éry konzulů na rok 245 a.U.c. Založení Říma se proto tradičně datuje od 21. dubna 753 před Kristem.

Varrovo datování založení Říma bylo ve své době přijato, a tak již roku 47 císař Klaudius oslavil spolu se svými podannými 800. výročí existence Říma a stejného data se drželi i pozdější římští císaři. Nicméně v průběhu času vzniklo ještě několik alternativních způsobů výpočtu dne, kdy legendární bratři Romulus a Remus Věčné město založili. Římský historik Marcus Velleius Paterculus (19 př. Kr. - 31 n. l.) a mnozí další tak jako správnější upřednostňovali jiná data, například 25. červen 745 př. Kr., když se opírali o datování porážky Troji, staroegyptský kalendář a pozorování zatmění Slunce v Římě. Jiní historikové té doby zase zkracovali období království v Římě, a tak dospívali ke zcela jiným výsledkům.

Stejně jako některé jiné kalendářní způsoby počítání let, trpí i počítání let „ab Urbe condita“ tím, že nepokrývá zcela přesně celý solární rok. Začátek roku 2764 a.U.c. tedy připadá na letošní 14. leden.


joseph-justus-scaliger.thumb.jpg

Joseph Justus Scaliger

Joseph Justus Scaliger byl francouzský historik a astronom, zakladatel juliánské kalendářní periody. Narodil se 5.8.1540 v Agenu ve Francii. Zemřel 21.1.1609 ve věku 69 let v Leidenu v Nizozemsku.

Scaligerův precizní kalendář

Astronomové a astrologové používají pro své výpočty od 19. století jiného způsobu kalendářního datování pomocí tak zvaného Juliánského dne. Tento název – pro mnohé překvapivě – neodkazuje k dřívější verzi kalendářního datování z dob Julia Caesara, ale ke jménu Julia Caesara Scalingera, otce francouzského renesančního historika a astronoma Josepha Justa Scaligera, který toto datování ustanovil roku 1583 v páté knize svého díla Opus de Emendatione Temporum (Dílo o zdokonalení letopočtu). Scaligerovi mladšímu totiž nevyhovovala kalendářní reforma, kterou o rok dříve zavedl římský papež Řehoř XIII., podle které počítáme kalendářní data dodnes. Nový kalendář považoval za horší než juliánský, protože se v něm při přesných astronomických výpočtech musely brát v úvahu nejen pravidelné přestupné dny, ale navíc se musel každých 128 let jeden přestupný den vypouštět. Navrhl tedy odvozovat chronologii ne podle roků, jejichž délka je nepravidelná, ale podle jednotlivých dnů.

Za počátek svého datování Scalinger po mnoha bádáních ve starověkých textech stanovil 1. leden roku 4713 před Kristem v pravé poledne pro zeměpisnou polohu Alexandrie v Egyptě a od tohoto okamžiku odvodil číselnou řadu dní. Na základě osmadvacetiletého slunečního cyklu, devatenáctiletého Metonova lunárního cyklu a patnáctiletého cyklu římské idnikcie z této řady pak odvodil tzv. juliánskou periodu, na základě níž pak lze datovat na roky a měsíce. Aby nedocházelo k matematickým paradoxům při výpočtu rozdílu mezi dvěma daty, jako v křesťanských kalendářích, navrhl pro přepočty s křesťanskou érou používat i dosud chybějící „rok nula“, počátek jeho kalendáře tak spadl do roku „mínus 4712“ narozdíl od běžné datace „4713 před Kristem“.

Scalingerův způsob výpočtu přijala za svou vědecká obec až takřka po třech staletích, když si teprve v polovině devatenáctého století tehdejší astronomové povšimli řady výhod kalendářového způsobu navržených Scalingerem. Po uplynutí osmadvacetiletého slunečního cyklu se totiž pořadí dnů v měsíci vrací na stejné dny v týdnu a po 19 letech Metonova lunárního cyklu připadnou s jistou drobnou nepřesností fáze Měsíce na stejné kalendářní dny. Po uplynutí patnáctileté římské indikcie se v římském impériu vybírala zvláštní daň. Scalingerova Juliánská perioda je součinem těchto hodnot a trvá tedy 7980 let.

V současné době je číslo juliánského dne používáno jako univerzální způsob datování v různých efemeridách, horoskopech a dalších podkladech vyžadujících pokud možno „univerzální a snadno převoditelný“ záznam konkrétního časového okamžiku. Oproti Scalingerovu návrhu z konce 16. století se dočkal jen minimálních modifikací – například nepočítá se už se zeměpisnou šířkou Alexandrie, ale moderně s nultým poledníkem Greenwichským, který umožňuje juliánské datování sladit s měřením času v tzv. univerzálním čase (UT). Také se již běžně používají čísla dnů pro éru před rokem „mínus 4712“, kterým původní Scalingerův kalendář začínal.

Rok 6724 Scaligerovy juliánské periody začíná 14. ledna 2011 gregoriánského kalendáře. Chcete-li jej řádně oslavit, nezapomeňte, že začíná až v pravé poledne univerzálního času, tedy ve 13:00 času středoevropského.


Foto Håkan Svensson Xauxa

Publikováno: 13.1.2011, 12:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA