Astrologie

Která hvězda přivedla Mágy do Betléma?

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Ještě více, než původ a místo posledního odpočinku biblických Tří mágů, fascinuje pátrače po okultních tajemstvích starověku jejich průvodce – slavná Betlémská hvězda. Jaké to muselo být znamení, že přivedlo Mágy až do Betléma, ať už šli odkudkoliv? Co mohlo, jakkoliv učené astrology přimět k daleké cestě? A půjde podle tohoto znamení zpětně zrekonstruovat horoskop muže, který na více než dvě tisíciletí zásadně ovlivnil vývoj lidské civilizace?

Matoušovo evangelium z prvního století i asi o sto padesát let mladší sgrafita z Priscilliných katakomb pod římskou Via Sallaria to vidí jasně. Mudrce od východu přivedla do Betléma k Jezulátku hvězda. Ovšem kdy a jaká zůstává záhadou už po více než dva tisíce let, které se snaží přijít na kloub generace učenců po celém světě.

Již krátce po tom, kdy Dionysius Exiguus – Diviš Malý – v roce 525 ustanovil dnešní počítání křesťanského letopočtu, začali jiní historici o jeho výpočtu pochybovat. Kdyby byl správný, pak by se Ježíš podle dnešních důkazů musel narodit plné čtyři roky po smrti krále Heroda, což odporuje biblickým pramenům. Zmýlit se však nemusel o mnoho, stačí přeci jen najít „Betlémskou hvězdu“ a tajemství bude rozluštěno.

Starý a nový král

Každý, kdo se kdy zabýval starověkou astrologií, okamžitě zavrhne zlidovělé zobrazení Betlémské hvězdy jako komety. Komety bývaly pro starověké astrology předzvěstí zla, neštěstí a katastrof, nikdy ne narození krále. V první dekádě před naším letopočtem však na nebi proběhla výjimečná událost, která by zrození nového krále (a smrt starého) mohla symbolizovat.


johannes-kepler.thumb.jpg

Johannes Kepler

Johannes Kepler byl německý astrolog císaře Rudolfa II.. Narodil se 27.12.1571 ve Weil der Stadt. Zemřel 15.11.1630 ve věku 59 let v Řezně v Německu.

Moderní svět na ní upozornil již v roce 1604 věhlasný astrolog Johannes Kepler, probíhá totiž jednou za zhruba 820 let a v klasické astrologii může předznamenávat změnu na světských trůnech. Je jí konjunkce dvou nejpomalejších „klasických“ astrologických planet – Saturna (Starý král) a Jupitera (Nový král). K této výjimečné události došlo v roce 7 před naším letopočtem, a to hned třikrát. V květnu, září a říjnu se těsně sešli Starý a Mladý král a vytvořili jediný jasně zářící bod v Rybách, tedy v souhvězdí, kam měl díky precesnímu pohybu zemské osy v dobách kolem narození Krista vstoupit jarní bod a předznamenat tak nastupující věk Ryb!

Problémem této „Keplerovské“ konjunkce při vysvětlování tajemného nebeského průvodce tříkrálového poselstva je, že se jedná o jev spíše astrologický než astronomický, protože k ní dochází pouze v astrologických horoskopech pracujících jen se zodiakalní délkou polohy planet. Na nebi již situace tak jasná není. Jak se můžeme přesvědčit moderními výpočty z velmi přesných současných efemerid, při pozorování pouhým okem, na něž byli Mágové ve své době odkázáni, se obě tělesa na obloze k sobě přiblížila nejblíže na zhruba jeden stupeň – tedy zhruba na vzdálenost dvou průměrů lunárních disků. Nikdy tedy netvořila jedno jasně zářicí těleso, které by mágy dovedlo až do Betléma.


A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.

Tajemný průvodce

Keplerova konjunkce tedy je sice z astrologického pohledu výjimečná, nicméně nevysvětluje ani podivné chování tajemné hvězdy, která dle Matoušova svědectví „být spatřena na východě“, „jít před mágy“ a „zastavit se nad dítětem“. To nedalo spát Ivoru Bulmer-Thomasovi, který prozkoumal řecký originál evangelií a starověké astrologické spisy (sepsané povětšinou též řecky) a dospěl k zajímavým výsledkům.

Zjistil například, že pro pojem „jít napřed“ před mágy, použil evangelista prakticky stejné slovo proegen, jako používali řecky píšící astrologové – včetně slavného Klaudia Ptolemaia – pro retrográdní pohyb planety. Při tomto, dnes řečeném, „zpětném pohybu“ totiž planeta při pohledu ze Země zdánlivě předbíhá hvězdné pozadí. Že se každá retrográdní planeta někdy „zastaví“, než přejde do běžného direktního pohybu, je jasné i laikům. Ale jak se mohla zastavit nad místem, kde bylo dítě?

2011-01-05.magi02.big.jpg

Originál evangelia totiž obsahuje slova popisující tuto událost doslova „…se nezastavila nad kde bylo dítě…“ Slovo „místo“ zde chybí. Evangelista totiž použil jiný řecký astrologický pojem epano (nahoře, nad), který starověcí astrologové používali ve významu „na nebi“. Za podivným chováním Betlémské hvězdy lze tedy hledat běžné chování planet. A jako nejpravděpodobnější předobraz Hvězdy tří mágů Bulmer-Thomas označil „královský“ Jupiter samotný.

Horoskop Spasitele

Myšlenku Ivora Bulmer-Thomase o Jupiterovi přijal za svou i astronom Michael R. Molnar, který byl přesvědčen, že ke zjevení Betlémské hvězdy muselo dojít v Beranu, protože Beran byl tradičním astrologickým znamením Judey, tedy země, kde se Ježíš narodil. Prozkoumal všechny možné heliakické východy této planety. Termín „na východě“ odpovídá astrologickému „na ascendentu“ a východ planety těsně před Sluncem se považoval za mimořádně důležitý.

Molnar nakonec dospěl k jedinému datu – 17. dubnu roku 6 př. n. l. Ten den vyšel Jupiter heliakicky v Beranu (Judea), a navíc došlo ten den k jiné astronomické události par-excellence – zákrytu Jupitera měsíčním kotoučem. Všechny další astrologické planety ten den byly ve velmi silných „božských“ postaveních, tak silných, že o většině z nich s obdivem psal ještě ve čtvrtém století slavný římský astrolog Julius Firmicus Maternus jako o královských konstelacích.

A jaký je konec tohoto příběhu? Krátce po této události se Jupiter vydal na svou další běžnou pouť zvěrokruhem, v srpnu se poprvé zastavil, vydal se retrográdně (napřed) do Berana (Judey) a kolem 19. prosince se v Beranu (na nebi) opět zastavil. Do Betléma dorazili Mágové a odevzdávají své „Královské dary“. Poté jsou „ve snu“ Bohem varováni, ať se nevracejí k Herodovi , jenž dítěti usiluje o život a z evangelií beze stopy mizí „jinou cestou“…

Stopy vedou do Egypta

V předešlém článku jsme se věnovali pátrání, odkud Mágové do Judey přišli. Zcela záměrně jsme vynechali ještě jednu možnost. V době Ježíšově totiž fungovala ještě jedna starodávná zem, jejíž náboženský systém, každodenní rituály, magické obřady, chrámové nauky a celý život byl ovládán hvězdným „náboženstvím“ již po tisíce let. I tam měli veleknězi v chrámech tak hluboké a starobylé znalosti astrologie, že si dodnes drtivá většina astrologů ani neuvědomuje, kde má jejich nauka kořeny. Byla mnohem blíž, než Babylon. Blíž než Kommagéne. Byl to starověký Egypt.

2011-01-05.magi01.jpg

Moderní badatelé v historii hermetismu si několikrát povšimli, že v posledních několika stovkách let před Kristem se kněží egyptských chrámů jakoby připravovali na zánik své civilizace a dělali vše pro to, aby použitelné části svých nauk předaly okolním národům. V Egyptských chrámech studovali řečtí filosofové a není divu, že i díla považovaná za bible astrologie nakonec vznikla v helénském Egyptě. Nechali by si egyptští kněžští astrologové bez povšimnutí uniknout takovou událost, jako je poselství k Pánu nastávajícího věku?

Přímé důkazy zatím nespatřily světlo světa. V evangeliích ale opět najdeme stopy. Odchod Mágů je obestřen tajemstvím, nicméně Svatá rodina v ohrožení utíká – do Egypta! A nám nezbývá než se v tuto dobu zamyslet, zda by je skuteční Mágové nechali cestovat samotné. Poté co děťátku předali velmi cenné „královské“ dary a sami byli varováni před nebezpečím, které mu hrozí? Kdyby skutečně tušili nebezpečí, nechali by rodinu bez ochrany trmácet pěšky s uzlíčky nejnutnějších věcí na oslu a miminkem v náručí přes nebezpečnou Sinaj? Něco tu nehraje. A stopy vedou jednoznačně do Egypta, toť mystické poselství Tří králů.

Publikováno: 5.1.2011, 11:15




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA