Astrologie

Letošní Vánoce orámují dvě mystická zatmění

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Jenom pár dní nás dělí od zajímavých astronomických úkazů, které doslova orámují letošní Vánoce. Nejprve v úterý, 21. prosince 2010, dojde k částečnému zatmění Měsíce, a v úterý 4. ledna k částečnému zatmění Slunce. Obě události budou pozorovatelné i v našich podmínkách a jsou pro nás nejen jedinečnou pozorovatelskou příležitostí, ale i impulsem k duchovnímu očištění.

Pozorování Náš tip 

Oba druhy zatmění nastávají vždy pouze za podmínek, kdy se Měsíc, Země a Slunce ocitnou v jedné přímce. V první zimní den tak budeme moci pozorovat stín vržený Zemí na lunární kotouč a přesně o dva týdny později, až se po polovině svého cyklu dostane Luna mezi Zemi a Slunce pak naopak stín vržený naším Měsícem na zemský povrch. Obě nastávající zatmění budou u nás za příznivých meteorologických podmínek pozorovatelná pouze jako částečná a poměrně blízko obzoru.

2010-10-05.Eclipse.jpg

V úterý ráno si tedy neopomeňte přivstat. Měsíc v úplňku vstoupí do zemského polostínu přesně v 05:29:17 UT, tedy o půl sedmé ráno času středoevropského. Částečná fáze zatmění pak začne v 7:32:37 SEČ, ta úplná v 8:40:47 a potrvá do 9:53:08. Mezi tím ovšem v 7:58 měsíční kotouč v našich končinách zapadne, a tak o dokončení kosmického mystéria určitě přijdeme. Pokud chcete zažít zatmění úplné, musíte vycestovat směrem na západ, nejlépe do Severní Ameriky. V době zatmění bude astrologicky Slunce již nějakých pět hodin ve znamení Kozoroha a Luna ve znamení Blíženců, do Raka vstoupí v 10:22 SEČ. K úpnému zatmění Měsíce 21. prosince dojde v 9:17 na 29°20' Blíženců za solilunární opozice, kdy s Lunou bude v konjunkci Dračí ohon a stálice Betelgeuse.

Další dva týdny budeme čekat než Luna v novu krátce po vstupu do znamení Kozoroha zastíní sluneční kotouč. Toto zatmění bude u nás viditelné v ranních a dopoledních hodinách těsně nad východním obzorem v podstatě v celém svém průběhu, protože začíná současně s východem Slunce nad Českou republikou. Zatímco na východě země pozorovatelé budou moci vidět zatmění od prvního kontaktu obou těles v 8:05, na západě o první minutu zřejmě přijdou. Maximální fáze slunečního zatmění nastane v 9:25 a Měsíc tou dobou zakryje 80% procent slunečního disku. Konec zatmění nastane přibližně deset minut před jedenáctou hodinou. Astrologicky dojde k tomuto zatmění na 13°38' Kozoroha.

2010-12-18.eclipse02.jpg

Mystérium zatmění

Zatmění Slunce i Měsíce patří k nejmysterióznějším nebeským úkazům, které fascinují lidstvo odnepaměti. Velký mystický význam jim přikládaly snad všechny velké civilizace starověku. Tyto úkazy jsou nejrůznějšími alegoriemi zaznamenány v desítkách legend od dálného Orientu po evropský kontinet, ali v Africe a Americe. V orientálních i afrických a amerických legendách bývá Měsíc ztotožņován se zajícem, v evropských zase s drakem Ataliou, od něhož pochází i současné pojmenování lunárních uzlů (Dračí hlava a dračí ohon), které se v západní astrologii používají dodnes a v jejichž těsné blízkosti k lunárním zatměním dochází. Vzácná, úplná zatmění Slunce se nám pak dochovala v podobě symbolů Černého slunce.

Zatmění, částečná i úplná, byla v tradičních naukách vždy spojována s velkou duchovní změnou, související s procesem štěpení a očišťování. Působení zatmění na lidskou psychiku, ale i chování zvířat a přírodní procesy, je totiž (a to zejména u úplných zatmění) mnohem intenzivnější, než by se u „pouhého krátkodobého úbytku světla“ dalo očekávat. Podle mnoha mystických škol minulosti dochází při zatmění ke štěpení a očišťování duší a stejnému procesu i ve vyšších, duchovních sférách. V duchovních světech se tak oddělují „špatné“ vlastnosti od „dobrých“ a potom začínají samostatně působit na pozemské dění. Snad právě proto považovali starověcí astrologové zatmění spíše za špatná znamení a předzvěsti možných katastrof. Každý proces štěpení je nicméně v okultismu považován za užitečný, a tak lze zatmění také spolu s moderními výklady považovat také za příležitost k duchovní očistě, odvržení temnoty a začátku nové životní etapy.

2010-12-10.al-Biruni.jpg

Historická hádanka

O tom, že zatměním Slunce a Měsíce věnovali pozornost již starověcí astrologové různých kultur existují dochované záznamy, nicméně přesné stanovení dnů a míst, kde a kdy bylo možné tyto jevy pozorovat je – pokud neexistuje přesný písemný záznam pozorování – poměrně složitou otázkou dodnes. Zatmění totiž, jak řečeno, vyžadují zákryt tří nebeských těles do poměrně přesné přímky a vzhledem k drobným nepravidelnostem v rotaci Země musí výpočet hluboko do minulosti počítat s mnoha velmi jemnými a těžko rekonstruovatelnými parametry. Odchylky jsou to sice malé, ale za tisíce let se nasčítají a výsledky se tak mohou tak velmi výrazně lišit od skutečnosti v řádu roků či stovek kilometrů.

V krátkodobějších (v řádu desítek či stovek let) horizontech jsou však předpovědi zatmění mnohem jednodušší. Jeden z nejstarších způsobů, jak okamžiky zatmění vypočítat popsal již v pátém století indický astrolog Árjabhata (476–550). Jeho zdokonalená nauka v podání perského učence Muhammada Abú ar Rajhán al-Birúního (973–1048) byla ve třináctém století přeložena i do latiny a dostala se do evropského kulturního prostředí. Osudům a naukám těchto pozoruhodných osobností jsme věnovali samostatný článek cyklu Putování za středem vesmíru.

Publikováno: 18.12.2010, 13:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA