Astrologie

Putování za středem vesmíru (1. díl): Archimédés

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

„Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí,“ prohlásil prý kdysi řecký fyzik Archimédés ze Syrakus. Dodnes si mnozí naivně myslí, že hovořil o použití obří páky. Jak dokládají tajné dějiny okultních nauk, ve starověkém Egyptě vzdělaný univerzální učenec však pravděpodobně hovořil o úplně jiných věcech…

Archimédova páka na vesmír

Proslulý zakladatel moderní fyziky Archimédés se narodil někdy v roce 287 př. Kr. v Syrakusích na Sicílii, tehdejší součásti Velkého Řecka. Jak sám napsal, jeho otcem byl astrolog Feidias, s jehož výpočty se později srovnával. Jako mladík studoval Archimédés v músaionu v egyptské Alexandrii, což byla v tehdejší době nejvýznamnější vzdělávací instituce v celém Středomoří. Jeho součástí totiž byla i proslulá alexandrijská knihovna uchovávající intelektuální dědictví svou a půl tisíce let staroegyptské civilizace.

Jediným dochovaným Archimédovým dílem, které se zabývá uspořádáním Vesmíru, je jeho spis O počítání písku. V něm se, kromě zmínky o svém otci, vyrovnává i s myšlenkou heliocentrického uspořádání kosmu, kterou se zaobírali již staroegyptští astronomové a pro tehdejší řeckou civilizaci ji znovuobjevil Archimédův současník Aristarchos ze Samu, mimochodem absolvent téže alexandrijské školy. Archimédés tehdy vypočítal poloměr konečného vesmíru na deset miliard stadií a heliocentrickou soustavu odmítl pouze proto, že by se mu v takovém případě do tohoto rozměru nevešly hvězdy.

Filosofický a praktický problém

Jak nám vysvětluje moderní astrofyzika a geometrie, je umístění středu otáčení vesmíru spíše otázkou filosofie a praktického účelu. Z hlediska konkrétního člověka na konkrétním místě na zemském povrchu se všechna nebeská tělesa otáčejí kolem něj, pro něj tedy platí geocentrický (či lépe topocentrický) model kosmu. Z hlediska výpočtu drah planet naší sluneční soustavy je však mnohem praktičtější zvolit heliocentrickou soustavu, podle níž se vše otáčí kolem Slunce. A teprve její projekcí do geocentrických souřadnic mohou dnešní astrologové i astronomové získat mnohem přesnější efemeridy pro svou práci. A pro mnohem dlouhodobější pozorování hvězd bychom museli zvolit modely úplně jiné, protože i Slunce se otáčí kolem středu naší galaxie a ta zase kolem jiných bodů v nedohlédnutelném Vesmíru…

Hovořil tedy Archimédés ve svém známém citátu „δῶς μοι πᾶ στῶ καὶ τὰν γᾶν κινάσω“ skutečně o použití obří páky, jak mu až o šest set let později přisoudil Pappos z Alexandrie? Každopádně se kosmologickým uspořádáním Vesmíru zabýval a natolik zručnému a vzdělanému učenci by se ta slova o rozhýbání Země povedla naplnit i bez použití jakýchkoliv mechanických nástrojů. Vystačil by pouze s filosofickými prostředky, které měl už tehdy k dispozici.

Pokračování příště

Publikováno: 26.11.2010, 11:00




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA