Astrologie

Začátek antického festivalu označovalo souhvězdí Draka

Autor: Jakub MALINA

Obrázek

Když před dvěma a půl tisíci lety staří Athéňané chtěli oslavit zrození narození patronky města, bohyně Pallas Athény, uspořádali na její počest na přelomu července a první poloviny srpna každoroční festival. Nejnovější výzkum publikovaný v aktuálním American Journal of Archeology dokládá, že k zahájení slavností neměli obyvatelé starověkého Řecka žádný konkrétní den v solilunárním kalendáři, ale počátek určovali podle objevení hvězd souhvězdí Draka nad athénskou akropolí po západu Slunce.

Víte, že…? 

Podle pověsti festival Panathénaie k poctě bohyně Pallas Athény zavedl legendární syn athénského krále Aigea Théseus. V roce 566 př. Kr. pak festival doprovázený sérií sportovních her, která zahrnovala závody koňských spřežení, hod oštěpem a závody lodiček, znovu obnovil athénský tyran Peisistratos. Festival tehdy také zahrnoval i soutěž v krvavém zápase, známém jako pankration, což je něco jako kombinace dnešního zápasu a boxu. K poctě bohyně Athény ale byly vykonávány i agóny (soutěže) múzické, zpěvné, recitační.

Festival se konal vždy na přelomu července a první poloviny srpna a každé čtyři roky byly oslavy ještě rozšířeny do intenzivnější formy Velkých Panathénaií. Profesorka Efrosyni Boutsikasová z University of Kent nyní přinesla důkazy, jakou roli v těchto hrách hrála astronomie. Zrekonstruovala oblohu nad aténskou akropolí a určila, jak by vypadala asi před 2500 lety. „Panathenaia se konala na jednou v roce, když byla viditelná horní kulminace souhvězdí Draka během jedné až dvou hodin po západu Slunce,“ napsala. „Pokud by se pozorovalo ze severní předsíně Erechtheionu [chrámu na Akropoli] nebo v jejím blízkosti, tyto pohyby Draka by byly impozantní na pohled, protože se jedná o jedno z největších souhvězdí na nebi.“

2011-04-18.Draco.jpg

Souhvězdí Draka (Draco) patří mezi cirkumpolární souhvězdí naší severní oblohy. Jak ukazuje schéma precesního posunu severního nebeského pólu, „bod otáčení“ noční oblohy byl v dobách konání Panathénaií zhruba v necelé polovině cesty mezi hvězdou Thuban a dnešním umístěním u hvězdy Polárka (Polaris).

Zdroj: Wikipedie

Proč zrovna Drak?

Stanovování počátků každoročních významných oslav a festivalů podle heliakických (za východu Slunce) či akronychálních (při západu Slunce) východů hvězd bylo ve starověkém světě poměrně běžnou záležitostí. Asi nejznámější z nich jsou pětidenní oslavy staroegyptského nového roku slavené po prvním heliakickém východu Síria minimálně již od čtvrtého tisíciletí před Kristem. Akronychální východy hvězd byly zase důležité proto, že většina starověkých civilizací od Babylónu přes Egypt zahajovala nový den právě okamžikem západu Slunce.

„Hvězdná pozorování jsou přesnější, než ta solilunární, a v případě Řecka, kde každá polis [městský stát] měla svůj vlastní kalendář s různými názvy měsíců a časů, mohlo pozorování hvězdné oblohy být způsobem, jak zajistit, aby bohové dostali své oběti ve správnou část roku, a že poutníci z celého řeckého světa mohli dorazit včas na kultovní obřady,“ tvrdí Boutsikasová.

A na otázku, proč si k označení začátku festivalu bohyně Pallas Athény vybrali Řekové zrovna souhvězdí Draka, existuje podle Efrosyni Boutsikasové také velmi jednoduchá odpověď ve starověké mytologii. Římský astronom Hyginus například před dvěma tisíci lety zmínil, že tohoto draka hodili Obři na Minervu, což je římské jméno pro řeckou Pallas Athénu, když proti nim bojovala. Minerva však jeho zkroucené tělo zachytila a hodila ji ke hvězdám, kde ji připevnila na samém nebeském pólu… Pro lidi v Aténách drak zůstal po celou věčnost na noční obloze a každé léto, když se povznesl nad Akropolis, rozkázal zahájit narozeniny patronky města.


Informace o vyznačených místech na mapě získáte kliknutím na značku.
Po kliknutí pravým tlačítkem myši si můžete naplánovat cestu.

Zobrazit velkou mapu

Publikováno: 18.4.2011, 11:25




 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Jakub MALINA je šéfredaktorem portálu KADUCEUS.CZ. V letech 1996 až 2000 pracoval jako redaktor MF DNES a zároveň byl v druhé polovině devadesátých let vydavatelem dnes již zaniklého internetového deníku SpeedwayInfo.CZ. V letech 2008 - 2010 vedl redakci měsíčníku REGENERACE.

Zabývá se historií, zejména pak dějinami okultismu a esoterních nauk. Dosavadní dvě jeho knihy Staroměstský orloj - Průvodce historií a esoterním konceptem orloje (Eminent, 2005) a Karlův most - Průvodce historií a esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře (Eminent, 2007) vyšly ve třech jazycích.

Další články tohoto autora

 


REKLAMA